„Oslazené“ arterie zůstávají déle průchodné

Jedním z nejčastějších operativních zákroků, který podstupují ročně více než 2 miliony lidí na světě, je zprůchodnění ucpaných arterií (angioplastika). Tento zákrok může poškodit výstelku arterií a vést opět ke krevním sraženinám a novému ucpání. Jedním ze způsobů jak tomu předejít je implantace stentů – výztuží, které udržují arterie volné pro průtok krve.

Odlišný přístup vyvíjí tým M. Tabrizianové z McGillovy univerzity v Montrealu, který prokázal, že lze srážení výrazně snížit, jestliže se poškozený úsek „předláždí“ ultratenkou vrstvou složených cukrů. Nejdříve uloží tenkou vrstvu chitosanu, který pevně přilne k buňkám hladké svaloviny cévní stěny obnaženým ztrátou výstelky. Následuje vrstva polysacharidu hyaluronanu. Proces se opakuje, až se vytvoří 10 střídavých vrstev. Tak vznikne výstelka o tloušťce 70 nm. Jak chitosan, tak hyaluronan jsou cukry vyskytující se v přírodě a používané v lékařství.

Pokusy s vkládáním poškozených vepřových arterií (s umělou výstelkou i bez ní) do krve ukázalo, že umělá výstelka výrazně snižuje srážení. (Přilnulo k ní o 87 % méně krevních destiček než k arterii bez výstelky.) Má jednu nevýhodu – vydrží jen několik dní. Za tu dobu však poškozená místa obrostou ochrannou vrstvou endoteliálních buněk.

V dalších experimentech tentýž tým vložil mezi dvě vrstvy malá množství aminokyseliny L-argininu – látky, která je zdrojem oxidu dusíku zvyšujícího průtok krve. Takto fortifikované výstelky omezily přilnavost destiček až o 91 %.

Pokusy na vepřích, v nichž byly k aplikaci výstelky použity speciální katétry, naznačují, že se uvedený postup osvědčuje stejně, jako tomu bylo v laboratoři. Jestliže výzkum přinese úspěšné výsledky i u lidí, mohla by se zmíněná procedura využít v řadě chirurgických oborů. (New Scientist 26. 6., 20, 2003)