Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Přežije polio rok 2005?

(ad Vesmír 82, 384, 2003/7)
 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 485, 2003/9

Článek o dětské obrně ve Vesmíru číslo 7 mě velice zaujal. Je to ten typ článků, kvůli nimž si Vesmír kupuji a čtu. Mám jen jednu poznámku a možná námět pro širší diskusi. Nevím, jestli autoři zaregistrovali sdělení publikované v Science 297, 1016, 2002. Jde o první syntézu životaschopného viru ve zkumavce, a to právě viru polio. Výzkumníci dokázali z úseků RNA sestavených na zakázku vytvořit úplnou virovou částici. Firma, která sekvence dodávala, podle všeho neměla ani tušení, jaký organizmus pomáhá vytvořit. Dnes si může kdokoli, kdo zná příslušnou sekvenci a disponuje dostatkem peněz, stvořit virus dětské obrny „z ničeho“. Eradikace dětské obrny by tedy znamenala nejen vyhubení viru v přírodě a zničení posledních ampulí ve všech laboratořích světa, ale i spálení všech výtisků všech časopisů a knih, kde byla sekvence viru publikována.

Ani to by nestačilo, musela by se vypátrat a zničit veškerá rukopisná dokumentace všech relevantních experimentů, dokonale vymazat všechny záznamy na harddiscích (jak známo, čtrnáctiletí počítačoví mágové dokážou hravě obnovit data, která jejich otcové považovali za vymazaná). A co zašifrovaná data v počítačích, k nimž zná heslo jen šéf CIA?

Ani tím by to neskončilo, museli by být zlikvidováni všichni lidé, kteří náhodou znají sekvenci zpaměti – a před popravou by ji nesměli nepozorovaně pošeptat dozorci podplacenému čínskou rozvědkou…

Myslím, že by stálo za to, aby se k problému vyjádřili odborníci z různých disciplín. […] Dovolím si jen stručnou úvahu. Považuje se za samozřejmé, že přírodní vědy postupují vpřed tím, že se nové poznatky nabalují na staré jako sněhová koule. Ve skutečnosti akumulaci vědeckých poznatků umožňuje nepřehledná síť politického a mocenského aparátu. Nebyla by myslitelná bez ohromných prostředků věnovaných uchovávání informací v knihovnách, bez výdajů na neustálé obnovování praktikované vědy výchovou nových generací na univerzitách, bez institucionalizovaných vědeckých autorit (Nobelových cen, akademií, lékařských komor), které rozhodují, co je hodno zapamatování a co se má zapomenout. (Kdo dnes například ví, co se dělo před Lysenkem a kolem Lysenka? Byly to opravdu všechno podvody? Nevyskytl se tam někde náhodou nějaký geniální objev? To se nikdy nikdo nedozví.) Akumulace vědeckých poznatků tedy není jejich vlastní podstatou, ale je politickým rozhodnutím o společenských prioritách. Zvrátit takové rozhodnutí, například proto, aby informace o sekvenci polioviru byla dokonale zapomenuta, je opět jiným politickým rozhodnutím. Zapomínání poznatků si může vyžádat stejně astronomické prostředky jako jejich získávání, ty ale přesto budou vynaloženy, jestliže lidstvo dojde k politickému rozhodnutí, že je to v zájmu přežití lidstva nezbytné. Možná napříště nebude povolen žádný výzkum, dokud nebude zajištěno, aby jeho výsledky mohly být v případě potřeby zničeny beze stopy…

Ke stažení

O autorovi

František Slanina

RNDr. František Slanina, CSc., (*1962) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze se zabývá počítačovým modelováním komplexních jevů. Pro Vesmír napsal články o spinových sklech, o samoorganizovaném kritičnu, o zákeřných dopravních zácpách, o Paretově zákonu rozdělení bohatství a další.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné