Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nakolik se Země ochuzuje o zeleň

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 489, 2003/9

Odborníci z NASA pomocí umělých družic zjišťují, jak je naše planeta porostlá zelení (viz též Vesmír 82, 323, 2003/6) a kolik rostlinného pokryvu ztrácí vinou lesních požárů, polomů či zkázou úrody na polích. Tak vznikla celosvětová mapa poskytující přehled o tom, kolik uhlíku se dostává do ovzduší vinou živelních pohrom v přírodním prostředí. Z mapy by se dalo přesněji určit, jak k celosvětovému ohřívání planety přispívá průmysl.

Obtížně se údaje o „zelenosti“ Země získávají v tropech a v tundře, a tak Chris Potter z Amesova výzkumného střediska NASA využil dostupná družicová data shromažďovaná od r. 1982 americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru. Při zpracování údajů přihlédl k sezonním změnám. Došel k závěru, že v údobí 1982–1999 byla 3 % zeleně postižena ekologickými katastrofami, především lesními požáry. V těchto letech příroda uvolnila do atmosféry devět miliard tun uhlíku. Lidé jsou tedy ve srovnání s přírodou daleko horším škůdcem – sedmi miliardami tun přispěli do ovzduší jen během roku 1990.

Potterův rozbor v lecčems překvapuje. Lesní požáry na Sibiři, v jižním Rusku a v Číně jsou podle něj podstatně rozsáhlejšími katastrofami, než se dosud soudilo. Planetu také výrazněji poškozují ztráty v pěstování obilnin, například v letech 1996–1997 neúroda v Indii zaviněná suchem.

Ramakrishna Nemani z Montanské univerzity konstatuje, že lesní požáry jsou po spalování fosilních paliv druhým největším dodavatelem uhlíku do ovzduší. Podrobná analýza situace by měla vést k úpravě kvót znečištění atmosféry, které byly určeny na základě Kjótského protokolu. Např. Brazílie, která v podobě dřeva vlastně „prodává čistý vzduch“ vytvářený zalesňováním, přispívá k poškození planety také hojnými lesními požáry.

Ekolog Rob Jackson z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně Potterově studii vytýká, že nebere v úvahu drobnější požáry, kterých je ale mnoho, a tak se v souhrnu stávají významným faktorem. NASA by tedy měla evidovat i požáry, které zachvátí „pouze“ jeden čtvereční kilometr. V této světové bilanci je prostě třeba počítat s každým gramem uhlíku.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...