Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nakolik se Země ochuzuje o zeleň

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 489, 2003/9

Odborníci z NASA pomocí umělých družic zjišťují, jak je naše planeta porostlá zelení (viz též Vesmír 82, 323, 2003/6) a kolik rostlinného pokryvu ztrácí vinou lesních požárů, polomů či zkázou úrody na polích. Tak vznikla celosvětová mapa poskytující přehled o tom, kolik uhlíku se dostává do ovzduší vinou živelních pohrom v přírodním prostředí. Z mapy by se dalo přesněji určit, jak k celosvětovému ohřívání planety přispívá průmysl.

Obtížně se údaje o „zelenosti“ Země získávají v tropech a v tundře, a tak Chris Potter z Amesova výzkumného střediska NASA využil dostupná družicová data shromažďovaná od r. 1982 americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru. Při zpracování údajů přihlédl k sezonním změnám. Došel k závěru, že v údobí 1982–1999 byla 3 % zeleně postižena ekologickými katastrofami, především lesními požáry. V těchto letech příroda uvolnila do atmosféry devět miliard tun uhlíku. Lidé jsou tedy ve srovnání s přírodou daleko horším škůdcem – sedmi miliardami tun přispěli do ovzduší jen během roku 1990.

Potterův rozbor v lecčems překvapuje. Lesní požáry na Sibiři, v jižním Rusku a v Číně jsou podle něj podstatně rozsáhlejšími katastrofami, než se dosud soudilo. Planetu také výrazněji poškozují ztráty v pěstování obilnin, například v letech 1996–1997 neúroda v Indii zaviněná suchem.

Ramakrishna Nemani z Montanské univerzity konstatuje, že lesní požáry jsou po spalování fosilních paliv druhým největším dodavatelem uhlíku do ovzduší. Podrobná analýza situace by měla vést k úpravě kvót znečištění atmosféry, které byly určeny na základě Kjótského protokolu. Např. Brazílie, která v podobě dřeva vlastně „prodává čistý vzduch“ vytvářený zalesňováním, přispívá k poškození planety také hojnými lesními požáry.

Ekolog Rob Jackson z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně Potterově studii vytýká, že nebere v úvahu drobnější požáry, kterých je ale mnoho, a tak se v souhrnu stávají významným faktorem. NASA by tedy měla evidovat i požáry, které zachvátí „pouze“ jeden čtvereční kilometr. V této světové bilanci je prostě třeba počítat s každým gramem uhlíku.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné