Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Nakolik se Země ochuzuje o zeleň

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 489, 2003/9

Odborníci z NASA pomocí umělých družic zjišťují, jak je naše planeta porostlá zelení (viz též Vesmír 82, 323, 2003/6) a kolik rostlinného pokryvu ztrácí vinou lesních požárů, polomů či zkázou úrody na polích. Tak vznikla celosvětová mapa poskytující přehled o tom, kolik uhlíku se dostává do ovzduší vinou živelních pohrom v přírodním prostředí. Z mapy by se dalo přesněji určit, jak k celosvětovému ohřívání planety přispívá průmysl.

Obtížně se údaje o „zelenosti“ Země získávají v tropech a v tundře, a tak Chris Potter z Amesova výzkumného střediska NASA využil dostupná družicová data shromažďovaná od r. 1982 americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru. Při zpracování údajů přihlédl k sezonním změnám. Došel k závěru, že v údobí 1982–1999 byla 3 % zeleně postižena ekologickými katastrofami, především lesními požáry. V těchto letech příroda uvolnila do atmosféry devět miliard tun uhlíku. Lidé jsou tedy ve srovnání s přírodou daleko horším škůdcem – sedmi miliardami tun přispěli do ovzduší jen během roku 1990.

Potterův rozbor v lecčems překvapuje. Lesní požáry na Sibiři, v jižním Rusku a v Číně jsou podle něj podstatně rozsáhlejšími katastrofami, než se dosud soudilo. Planetu také výrazněji poškozují ztráty v pěstování obilnin, například v letech 1996–1997 neúroda v Indii zaviněná suchem.

Ramakrishna Nemani z Montanské univerzity konstatuje, že lesní požáry jsou po spalování fosilních paliv druhým největším dodavatelem uhlíku do ovzduší. Podrobná analýza situace by měla vést k úpravě kvót znečištění atmosféry, které byly určeny na základě Kjótského protokolu. Např. Brazílie, která v podobě dřeva vlastně „prodává čistý vzduch“ vytvářený zalesňováním, přispívá k poškození planety také hojnými lesními požáry.

Ekolog Rob Jackson z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně Potterově studii vytýká, že nebere v úvahu drobnější požáry, kterých je ale mnoho, a tak se v souhrnu stávají významným faktorem. NASA by tedy měla evidovat i požáry, které zachvátí „pouze“ jeden čtvereční kilometr. V této světové bilanci je prostě třeba počítat s každým gramem uhlíku.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné