Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Nakolik nás ohrožují umírající družice?

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 487, 2003/9

Čas od času se ve sdělovacích pro-středcích diskutuje o nebezpečí, kte-ré lidem hrozí při pádu úlomků za-nikajících umělých kosmických těles, jejichž mise už skončila. Většinou se jejich zbytky vracejí do hustých vrs-tev atmosféry, ale neplatí to ve všech případech. Jednou z družic, která vyvolala obavy, byla italsko-holand-ská rentgenová družice BeppoSAX. Nezvyklé označení získala po ital-ském fyzikovi Guiseppe („Pepovi“) Occhialinim. V roce 1997 se prosla-vila příspěvkem k identifikaci zábles-ků gama. Někteří odborníci se báli, že by BeppoSAX, vážící 1400 kg, při své dráze se sklonem 4° mohla zbyt-ky dopadajícími na Zemi ohrozit území 39 států.

Argumenty optimistů znějí však dost přesvědčivě. Aniž se to veřejnost dovídá, vstoupí každý měsíc do naší atmosféry v průměru 15–20 velkých úlomků družic nebo posledních stupňů nosných raket, které jsou mnohem větší než BeppoSAX.

Tak např. v lednu 2003 se do atmo-sféry vrátilo 23 velkých objektů, mi-mo jiné dvě americké družice, horní stupně nosných raket Dlouhý po-chod 2F (5500 kg), Delta 2 (500 kg), indická GSLV (2200 kg) a Molnija (1100 kg). Kdo si dnes vzpomene na nebezpečí, které hrozilo 9. června 2000 při návratu rakety Atlas Cen-taur (resp. jejího 2. stupně – Cen-tauru)? Šlo o nosnou raketu, která dopravila na oběžnou dráhu obser-vatoř BeppoSAX, její pozůstatek byl však větší a hmotnější než zmíněná družice (měl 1700 kg).1) Má se za to, že se denně vrací z meziplanetárního prostoru na naši planetu v průměru 300 „umělých“ kilogramů, z nichž přímo na zemský povrch dopadne asi 10 %. Srovnejme to s přívalem meteoritů, z nichž dvě až tři tuny „přežijí“ dopad na zem. Zbytky umělých kosmických těles představují tedy stonásobně menší nebezpečí než to, které je spojeno s pády meteoritů.

Pravděpodobnost lidských ztrát je velice nízká. Od r. 1957 bylo vysláno nad naši atmosféru 16 000 velkých umělých objektů a při jejich návratu nebyl dosud nikdo zabit ani poraněn (jako kuriozitu zmiňme, že každoroč-ně umírá na této planetě 150 lidí, jimž spadl na hlavu kokosový ořech).

Poznámky

1) Pozn. A. Vítka: Poplach vznikl víceméně z nedorozumění. Italská kosmická agentura ASI nevyloučila možnost, že po průletu Centauru atmosférou mohou zůstat nějaké neshořelé zbytky, a proto na základě mezinárodní smlouvy o odpovědnosti za škody způsobené provozem kosmických objektů informovala státy ležící pod trasou letu. Protože družice využívala stabilizační motorky na hydrazin a nesla niklkadmiové akumulátorové baterie, hrozilo nebezpečí styku s jedovatými látkami, pokud by někdo zbytky našel a sahal na ně holýma rukama. Pravděpodobnost, že to někoho zasáhne a zabije, byla skutečně mizivá.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...