Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Mýtné pomocí družic

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 486, 2003/9

Družice NAVSTAR Globálního pozičního systému (GPS) slouží k určování geocentrických souřadnic všech míst na zemském povrchu i nad ním, kde může být signál z družic přijímán (tedy nikoli v uzavřeném prostoru apod.). Chyba v určení souřadnic se pohybuje od jednotlivých metrů až po jednotlivé centimetry, podle použitého postupu a měřicí aparatury. GPS je amerického původu, obdobný systém GLONASS je ruský a brzy bude mít svůj systém – GALILEO – i Evropa. Měl by se skládat z 50 družic na vysokých drahách v několika oběžných rovinách. Bude kompatibilní s GPS a obecně se mluví o Globálním navigačním družicovém systému (GNSS).

Určené souřadnice, a tedy i polohy vybraných míst, lze samozřejmě navzájem „pospojovat“. Auto vezoucí přijímací aparaturu GNSS určuje souřadnice průběžně, a tak známe polohu auta i její změny v čase. Odtud je už jen krok k nařízení, aby se aparatura používala a podle počtu ujetých kilometrů se na sledovaných úsecích vybíralo mýtné. Takhle již od r. 2000 funguje pomocí GPS systém mýtného pro nákladní auta ve Švýcarsku – a tak bude pro řadu dalších států fungovat GALILEO. Připojíme se i my. Důvody jsou čistě ekonomické. Systém mnohem víc peněz vydá, než se do něj musí vložit. 23. 4. 2003 komise EC a Evropský parlament navrhly, aby se v členských zemích unie používala aparatura GNSS. Plně funkční má být Galileo od r. 2008. (GPS World, červen 2003, s. 16–22; europa.eu.int/comm/transport/theses)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Klokočník

Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., (*1948) vystudoval geodézii na ČVUT v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Ondřejově se zabývá dráhovou dynamikou umělých družic Země, družicovou altimetrií a gradientometrií. Od r. 2009 je profesorem na katedře vyšší geodézie Stavební fakulty ČVUT. Přednáší družicovou altimetrii na FSv ČVUT v Praze. (http://www.asu.cas.cz/~jklokocn; e--mail: jklokocn@asu.cas.cz)

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné