Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kolik je na světě ptáků?

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 491, 2003/9

Odhady ptačích populací pro různé části světa se vyskytují v množství publikací, ale až nyní se skupina britských ekologů pokusila odhadnout celkový počet ptáků na Zemi rigorózními výpočetními postupy. Spočítali globální ptačí početnost, její vývoj v minulosti a podíl jednotlivých typů prostředí. Z výsledků vybírám několik zajímavých údajů: Celkově žije na Zemi 40–134 miliard ptáků, přičemž lze považovat za realistický předpoklad, že při celkovém počtu šesti miliard lidí připadá na jednoho člověka v průměru 15 opeřenců. Nejvíce ptáků absolutně (celých 25 % všech jedinců) i relativně (tj. počtem jedinců na jednotku plochy) obývá tropické deštné lesy. Přes 18 % jedinců žije v prostředí pozměněném člověkem (na polích či pastvinách), kde je však populační hustota mnohem menší, asi jako v tundře. S odstupem potom následují ostatní tropické lesy, severské lesy a savany. Ptáků ubývá skoro všude – přeměnou původních ekosystémů na zemědělsky využívané plochy se jejich celkový počet zmenšil během posledních staletí asi o 22 %. Nejvíce byly postiženy listnaté lesy mírného pásma, subtropické smíšené lesy a stepi. Vezmeme-li v úvahu, jak významné jsou pro ptáky tropické deštné lesy a jak rychle se přeměňují v pole a pastviny, můžeme přepokládat, že při vyplnění nejchmurnějších odhadů o růstu lidské populace by mohla v budoucnu nastat situace, kdy se počet ptáků a lidí na Zemi vyrovná, a tak bude mít každý člověk „svého“ ptáka. (Proceedings of The Royal Society of London B 270, 1293–1300, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....