Kolik bude Aralských jezer?

V době sovětské „perestrojky“ se začalo mluvit o osudu Aralského jezera (Vesmír 65, 469, 1986/8 a 67, 710, 1988/12). Situace je ještě horší, než si tenkrát novináři dovedli představit. Zachránit Aralské jezero se nepodařilo, dnes dokonce mizí z tváře Země rychleji.

Ohroženo bylo velmi vážně už od šedesátých let. Příčinou byly neuvážené zásahy do přírody, především téměř úplné, a přitom neefektivní využívání přitékajících řek k závlahám. Na starých mapách má Aralské jezero ještě rozlohu přibližně jako Irsko. Nyní se jeho hladina zmenšila už na čtvrtinu, a tím se jezero rozdělilo na Severní a Jižní. V jednom ze záchranných programů bylo k záchraně určeno Severní Aralské jezero. Vyschnutí tohoto zbytečku bývalého „moře“ se mělo zabránit výstavbou několika přehrad. Osud Jižního Aralského jezera je ještě tragičtější a pro okolní země zhoubnější. Dno se na stále větší ploše proměňuje v zasolenou rovinu, která už neochlazuje horké léto ani neohřívá krutou zimu tamější krajiny. Z bývalého dna větry odnášejí prach, který pustoší okolí a ohrožuje zdraví zbytků místního obyvatelstva. Návrhy ozelenit dno a uchránit ho před proměnou v poušť vyznívají utopicky.

Vlády bývalého Sovětského svazu se neodvažovaly nahlédnout skutečnou situaci v této části země. Předpovědi proměn jezera byly z politických důvodů záměrně zkreslovány. V důsledku toho se předpokládalo, že úroveň jezerní hladiny klesne přinejhorším z 57 metrů v roce 1965 na 34 metrů v roce 2002, a voda v důsledku vypařování zvýší svou slanost 1,6krát. Analýza Petra Zavialova z Oceánologického ústavu v Moskvě konstatuje, že úroveň hladiny poklesla už na 30,5 metru a slanost vody Jižního Aralského jezera vzrostla 2,4krát. Zvýšení slanosti je pro další osud jezera velmi nebezpečné. Spojení mezi východní a západní částí Jižního Aralského jezera bude záhy zlikvidováno – a výsledkem budou tři jezera.

Osud Aralského jezera je tedy asi už zpečetěn. Toto sovětské dědictví vlády Kazachstánu a Uzbekistánu těžko zvládnou. Vědce už spíš zajímá, jak lidem zachránit zbytky vody přitékající sem nyní místními řekami. Vždyť dříve proslulá Amudarja s deltou o rozloze 9000 km2 ústí do Aralského jezera jen občas, protože svou vodu ztrácí výparem, vsakováním a využitím pro zavlažování. A Syrdarja vůbec mizí v poušti.