Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kolik bude Aralských jezer?

 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 491, 2003/9

V době sovětské „perestrojky“ se začalo mluvit o osudu Aralského jezera (Vesmír 65, 469, 1986/867, 710, 1988/12). Situace je ještě horší, než si tenkrát novináři dovedli představit. Zachránit Aralské jezero se nepodařilo, dnes dokonce mizí z tváře Země rychleji.

Ohroženo bylo velmi vážně už od šedesátých let. Příčinou byly neuvážené zásahy do přírody, především téměř úplné, a přitom neefektivní využívání přitékajících řek k závlahám. Na starých mapách má Aralské jezero ještě rozlohu přibližně jako Irsko. Nyní se jeho hladina zmenšila už na čtvrtinu, a tím se jezero rozdělilo na Severní a Jižní. V jednom ze záchranných programů bylo k záchraně určeno Severní Aralské jezero. Vyschnutí tohoto zbytečku bývalého „moře“ se mělo zabránit výstavbou několika přehrad. Osud Jižního Aralského jezera je ještě tragičtější a pro okolní země zhoubnější. Dno se na stále větší ploše proměňuje v zasolenou rovinu, která už neochlazuje horké léto ani neohřívá krutou zimu tamější krajiny. Z bývalého dna větry odnášejí prach, který pustoší okolí a ohrožuje zdraví zbytků místního obyvatelstva. Návrhy ozelenit dno a uchránit ho před proměnou v poušť vyznívají utopicky.

Vlády bývalého Sovětského svazu se neodvažovaly nahlédnout skutečnou situaci v této části země. Předpovědi proměn jezera byly z politických důvodů záměrně zkreslovány. V důsledku toho se předpokládalo, že úroveň jezerní hladiny klesne přinejhorším z 57 metrů v roce 1965 na 34 metrů v roce 2002, a voda v důsledku vypařování zvýší svou slanost 1,6krát. Analýza Petra Zavialova z Oceánologického ústavu v Moskvě konstatuje, že úroveň hladiny poklesla už na 30,5 metru a slanost vody Jižního Aralského jezera vzrostla 2,4krát. Zvýšení slanosti je pro další osud jezera velmi nebezpečné. Spojení mezi východní a západní částí Jižního Aralského jezera bude záhy zlikvidováno – a výsledkem budou tři jezera.

Osud Aralského jezera je tedy asi už zpečetěn. Toto sovětské dědictví vlády Kazachstánu a Uzbekistánu těžko zvládnou. Vědce už spíš zajímá, jak lidem zachránit zbytky vody přitékající sem nyní místními řekami. Vždyť dříve proslulá Amudarja s deltou o rozloze 9000 km2 ústí do Aralského jezera jen občas, protože svou vodu ztrácí výparem, vsakováním a využitím pro zavlažování. A Syrdarja vůbec mizí v poušti.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné