Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Klimatické změny v Holandsku

Život mezi povodní a suchem
 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 494, 2003/9

Klima se mění, cítíme to všichni, a i kdyby naše pocity byly (jako již tolikrát předtím) mylné, potvrzují to klimatická měření. Jedním ze států s nejlepším klimatickým výzkumem je Holandsko. Důvod je zřejmý – žádná další země (snad s výjimkou Bangladéše) neleží na okraji proměňujícího se oceánu, navíc v deltě velké řeky, kde se odrážejí povodně i sucha z celého povodí. V květnu 2003 Královský nizozemský meteorologický institut (KNMI) publikoval zprávu o klimatických změnách v Holandsku. Jejím základem byly odpovědi na tři otázky:

  • Jaké jsou aspekty současných změn klimatu?
  • Jak interpretujeme změny, které již nastaly?
  • Jaká je klimatická budoucnost?

Teplo trvá už od roku 1990, nejteplejší byly roky 1990, 1999 a 2000, ale loňský rok nebyl o mnoho chladnější. O tom, že se tato část Evropy otepluje, nelze pochybovat. Nejzřetelnější je to v zimě a na jaře. Vegetační období se prodloužilo téměř o měsíc. Spotřeba energie na vytápění domů poklesla. V letech 1999–2002 rovněž vzrostly srážky obecně i počet silných dešťů. Na otázku, zda je oteplování Holandska součástí globálního oteplování, se kupodivu těžko odpovídá, protože dráhy teplot se v různých částech Země pohybují jakoby chaoticky a regionální rozdíly jsou velké.

Značný podíl oteplení je nutno přičíst zejména změně směru větrů. Větry přicházející z východu jsou v zimě studené a v létě teplé, s větry přicházejícími ze západu je to naopak. Studenější počasí v letech 1940–1970 je třeba přičíst právě převládajícím zimním větrům, které z východu přinášely někdy až mrazy. V druhé polovině 20. století se začínaly výrazněji uplatňovat teplejší zimní větry přicházející z jihozápadu, od Atlantského oceánu. Povrchové teploty Atlantiku stoupají, a tím roste odpar i množství transportované vody.

Změna směru větrů pochopitelně závisí na rozložení tlakových níží a výší, které jsou součástí klimatického systému celé severní polokoule. Poslední výzkumy ukazují, že důležitým spouštěčem klimatických změn v nižší části atmosféry je teplota ve stratosféře, ve výškách zhruba odpovídajících ozonosféře. Stratosféra se v oblasti severního pólu ochlazuje, což zejména koncem zimy přispívá k průnikům teplejšího vzduchu.

Holanďané očekávají, že průměrné roční teploty dále porostou. To ještě nemusí být tragické. Podstatně závažnější jsou změny hydrologického cyklu. Přibývá extrémních srážek a zvětšuje se pravděpodobnost příchodu vlhkých let. Následkem vyšších letních teplot roste odpar, tudíž je pravděpodobný výskyt suchých období. V deltě Rýna zřejmě vzroste celkový průtok ve studené polovině roku, zatímco v létě mohou být častěji sucha doprovázená průniky slaných vod do vnitrozemí. Hladina moře se v příštím tisíciletí zvedne o několik metrů, ale s vyšší erozí pobřeží musejí Holanďané počítat již v těchto letech.

Při regionálních analýzách klimatu se povodí Rýna chová poněkud jinak než povodí Labe. Zpravidla nebývá povodeň na obou tocích zároveň, ale v desetiletí, kdy nastane v západní Evropě extrémní situace, reaguje s nějakým časovým posunem i střední či východní Evropa. Holandská zpráva pro Českou republiku je vcelku jednoznačná a odpovídá počasí, jaké zatím pozorujeme v tomto létě. Sice ještě nevíme, jak se bude počasí vyvíjet dál, ale tušíme, že se stále častěji budeme i v rámci jednoho roku pohybovat někde mezi povodní a suchem. (www.knmi.nl/voorl/nader/klim/klimaatrapport...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné