Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Klimatické změny v Holandsku

Život mezi povodní a suchem
 |  8. 9. 2003
 |  Vesmír 82, 494, 2003/9

Klima se mění, cítíme to všichni, a i kdyby naše pocity byly (jako již tolikrát předtím) mylné, potvrzují to klimatická měření. Jedním ze států s nejlepším klimatickým výzkumem je Holandsko. Důvod je zřejmý – žádná další země (snad s výjimkou Bangladéše) neleží na okraji proměňujícího se oceánu, navíc v deltě velké řeky, kde se odrážejí povodně i sucha z celého povodí. V květnu 2003 Královský nizozemský meteorologický institut (KNMI) publikoval zprávu o klimatických změnách v Holandsku. Jejím základem byly odpovědi na tři otázky:

  • Jaké jsou aspekty současných změn klimatu?
  • Jak interpretujeme změny, které již nastaly?
  • Jaká je klimatická budoucnost?

Teplo trvá už od roku 1990, nejteplejší byly roky 1990, 1999 a 2000, ale loňský rok nebyl o mnoho chladnější. O tom, že se tato část Evropy otepluje, nelze pochybovat. Nejzřetelnější je to v zimě a na jaře. Vegetační období se prodloužilo téměř o měsíc. Spotřeba energie na vytápění domů poklesla. V letech 1999–2002 rovněž vzrostly srážky obecně i počet silných dešťů. Na otázku, zda je oteplování Holandska součástí globálního oteplování, se kupodivu těžko odpovídá, protože dráhy teplot se v různých částech Země pohybují jakoby chaoticky a regionální rozdíly jsou velké.

Značný podíl oteplení je nutno přičíst zejména změně směru větrů. Větry přicházející z východu jsou v zimě studené a v létě teplé, s větry přicházejícími ze západu je to naopak. Studenější počasí v letech 1940–1970 je třeba přičíst právě převládajícím zimním větrům, které z východu přinášely někdy až mrazy. V druhé polovině 20. století se začínaly výrazněji uplatňovat teplejší zimní větry přicházející z jihozápadu, od Atlantského oceánu. Povrchové teploty Atlantiku stoupají, a tím roste odpar i množství transportované vody.

Změna směru větrů pochopitelně závisí na rozložení tlakových níží a výší, které jsou součástí klimatického systému celé severní polokoule. Poslední výzkumy ukazují, že důležitým spouštěčem klimatických změn v nižší části atmosféry je teplota ve stratosféře, ve výškách zhruba odpovídajících ozonosféře. Stratosféra se v oblasti severního pólu ochlazuje, což zejména koncem zimy přispívá k průnikům teplejšího vzduchu.

Holanďané očekávají, že průměrné roční teploty dále porostou. To ještě nemusí být tragické. Podstatně závažnější jsou změny hydrologického cyklu. Přibývá extrémních srážek a zvětšuje se pravděpodobnost příchodu vlhkých let. Následkem vyšších letních teplot roste odpar, tudíž je pravděpodobný výskyt suchých období. V deltě Rýna zřejmě vzroste celkový průtok ve studené polovině roku, zatímco v létě mohou být častěji sucha doprovázená průniky slaných vod do vnitrozemí. Hladina moře se v příštím tisíciletí zvedne o několik metrů, ale s vyšší erozí pobřeží musejí Holanďané počítat již v těchto letech.

Při regionálních analýzách klimatu se povodí Rýna chová poněkud jinak než povodí Labe. Zpravidla nebývá povodeň na obou tocích zároveň, ale v desetiletí, kdy nastane v západní Evropě extrémní situace, reaguje s nějakým časovým posunem i střední či východní Evropa. Holandská zpráva pro Českou republiku je vcelku jednoznačná a odpovídá počasí, jaké zatím pozorujeme v tomto létě. Sice ještě nevíme, jak se bude počasí vyvíjet dál, ale tušíme, že se stále častěji budeme i v rámci jednoho roku pohybovat někde mezi povodní a suchem. (www.knmi.nl/voorl/nader/klim/klimaatrapport...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné