Je teplo, které prožíváme, opravdu výjimečné?

Podle některých klimatologů byla devadesátá léta minulého století nejteplejším desetiletím celého našeho letopočtu. (Dosud se říkalo, že ve středověku bylo tepleji než dnes, jenom poslední čtvrtstoletí představuje určitý výkyv.)

Záznamy teplot existují sice jen z posledních 150 let, ale paleoklimatologové už vyvinuli dostatek metod, jimiž zjišťují teplotu planety v dávné minulosti. Od Kanady a Mongolska po Nový Zéland a Patagonii proměřují přírůstky stromů v letokruzích, od Tibetu a Peru po Grónsko a Antarktidu analyzují chemické složení vzduchových bublin uvězněných v ledu. Vývoj klimatu zjišťují také z biologických zbytků v usazeninách jezer.

Zajímavá studie se nyní objevila zásluhou Michaela Manna z Virginské univerzity v Charlottesville. Ve třinácti oblastech rekonstruoval proměny teploty během posledních dvou tisíciletí a vyšlo mu, že devadesátá léta 20. století byla v posledních dvou tisících let nejteplejší jak na severní, tak na jižní polokouli.

Naproti tomu Willie Soon ze Smithsonianského centra pro astrofyziku v massachusettské Cambridži letos publikoval práci, v níž dokazuje, že nejtepleji bylo v letech 800 až 1300. M. Mann a další britští i američtí paleoklimatologové s ním nesouhlasí. Navíc tvrdí, že zatímco se dříve některé části světa ochlazovaly, jiné se v téže době oteplovaly, a teprve oteplování v závěru 20. století je celoplanetární.