Vojtěch Novotný, Reflex 27/2003, s. 40–42

Reflex: V jednom článku jste se zmínil, že studenti by si obor svého studia měli vybírat podle charismatického profesora. Proč?

Jediný způsob, jak se naučit dělat vědu, je dělat ji s tím, kdo ji umí. Proto také obecně platí, že dobří vědci mají studenty, kteří se stávají dobrými vědci, a špatní vědci mají studenty, kteří se stávají špatnými vědci – vznikají jakési dynastie. Přitom být špatným vědcem je často osobní tragedie, protože věda je nelítostná k průměrnému výkonu. Věda je elitní záležitost – nikoli ve smyslu, že vědci jsou intelektuální elita, ale v tom smyslu, že vědu posunuje kupředu jen úzká skupina těch nejlepších vědců, zatímco ostatní pouze tvoří kompars…

Reflex: Publikujete v prestižních zahraničních časopisech, váš projekt je v zahraničí známý. Máte pocit, že jste jako vědec na vrcholu?

Pokud ztratíte ambice, už nejste vědec. Specifikum vědecké komunity je v tom, že všichni mají pocit, že k zásadnímu průlomu v jejich zkoumání dojde zítra. Mám však podezření, že co člověk nevymyslí do čtyřiceti, už nevymyslí. Proto jsou ve vyšším věku pro vědce zásadním zdrojem nových nápadů studenti. Tak jako je mezi studenty boj o dobré profesory, mezi profesory existuje boj o dobré studenty. Protože obojí je velice vzácné…