Trable britských veverek

Ve Velké Británii mají skoro všechny veverky šedivý kožíšek. Není to způsobeno mutací genů řídících barvu srsti, ani se tam veverky neválejí v prachu častěji než jejich kontinentální kolegyně. Vysvětlení je takové, že všechny původní zrzavé veverky obecné (Sciurus vulgaris) byly téměř v celé Anglii a Walesu a v poslední době i v některých částech Skotska a Irska vytlačeny šedivými veverkami popelavými (Sciurus carolinensis). Veverky popelavé byly na Britské ostrovy přivezeny ze Severní Ameriky, vzhledem se podobají veverkám obecným, ovšem krom zmíněného zbarvení je odlišuje i větší velikost těla. Právě tělesná velikost veverek popelavých byla dosud považována za jejich hlavní výhodu v konkurenčním boji s veverkami obecnými o potravu a životní prostor. Šíření šedivých veverek na úkor zrzavých je však tak rychlé, že pouhá konkurence dynamiku náhrady domácího druhu druhem introdukovaným nevysvětlí. Jako významnější faktor se nyní ukazuje virová nákaza – americké veverky s sebou přivezly infekci, vůči níž jsou evropské veverky bezbranné, a proto je kosí stejně rychle jako kdysi neštovice americké indiány. Pohromu veverek obecných dovršují změny v krajině, paradoxně hlavně šíření lesa, které by jim za normálních podmínek sloužilo ku prospěchu. Dnes však zvyšování propojenosti lesních porostů poskytuje naopak lepší možnosti šíření jejich šedivých soupeřek, takže se v nedaleké budoucnosti můžeme dočkat situace, kdy na britských ostrovech už na žádnou zrzavou veverku opravdu nenarazíme. (Ecology Letters 6, 189–196, 2003)