Jastraby napádajú neskôr hniezdiace sýkorky
| 5. 5. 2003 | Vesmír 82, 296, 2003/5
Skoršie hniezdenie býva výhodné pri mnohých druhoch vtákov, viackrát bolo demonštrované práve pri sýkorkách. Skôr vyliahnuté jedince získavajú viac skúseností a dominanciu v kŕdľoch. Jastrab krahulec napáda najmä tie sýkorky (Parus major), ktoré pochádzajú z neskorších hniezdení a väčších znášok. Tento jav pravdepodobne ovplyvňuje viacero faktorov: hniezdiace jastraby potrebujú zvýšené množstvo potravy, na začiatku sezóny lovia v iných habitatoch, veľký počet mláďat je nápadný hlasnejším žobraním o potravu, z čoho vyplýva, že rodičia častejšie kŕmia mláďatá aj po vyletení z hniezda. (Oecologia 130, 25–32, 2002)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [76,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavol Prokop
PaedDr. Pavol Prokop, PhD. (*1976) vyštudoval Pedagogickú fakultu Trnavskej univerzity, v súčasnosti je odborným asistentom na katedre biológie PdF TU a vedeckým pracovnikom na Ustave zoologie SAV. Venuje sa behaviorálnej ekológii a etológii vybraných skupín článkonožcov (najmä modliviek) a pavúkov.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...