Jastraby napádajú neskôr hniezdiace sýkorky
| 5. 5. 2003 | Vesmír 82, 296, 2003/5
Skoršie hniezdenie býva výhodné pri mnohých druhoch vtákov, viackrát bolo demonštrované práve pri sýkorkách. Skôr vyliahnuté jedince získavajú viac skúseností a dominanciu v kŕdľoch. Jastrab krahulec napáda najmä tie sýkorky (Parus major), ktoré pochádzajú z neskorších hniezdení a väčších znášok. Tento jav pravdepodobne ovplyvňuje viacero faktorov: hniezdiace jastraby potrebujú zvýšené množstvo potravy, na začiatku sezóny lovia v iných habitatoch, veľký počet mláďat je nápadný hlasnejším žobraním o potravu, z čoho vyplýva, že rodičia častejšie kŕmia mláďatá aj po vyletení z hniezda. (Oecologia 130, 25–32, 2002)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [76,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavol Prokop
PaedDr. Pavol Prokop, PhD. (*1976) vyštudoval Pedagogickú fakultu Trnavskej univerzity, v súčasnosti je odborným asistentom na katedre biológie PdF TU a vedeckým pracovnikom na Ustave zoologie SAV. Venuje sa behaviorálnej ekológii a etológii vybraných skupín článkonožcov (najmä modliviek) a pavúkov.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











