Jastraby napádajú neskôr hniezdiace sýkorky
| 5. 5. 2003 | Vesmír 82, 296, 2003/5
Skoršie hniezdenie býva výhodné pri mnohých druhoch vtákov, viackrát bolo demonštrované práve pri sýkorkách. Skôr vyliahnuté jedince získavajú viac skúseností a dominanciu v kŕdľoch. Jastrab krahulec napáda najmä tie sýkorky (Parus major), ktoré pochádzajú z neskorších hniezdení a väčších znášok. Tento jav pravdepodobne ovplyvňuje viacero faktorov: hniezdiace jastraby potrebujú zvýšené množstvo potravy, na začiatku sezóny lovia v iných habitatoch, veľký počet mláďat je nápadný hlasnejším žobraním o potravu, z čoho vyplýva, že rodičia častejšie kŕmia mláďatá aj po vyletení z hniezda. (Oecologia 130, 25–32, 2002)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [76,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavol Prokop
PaedDr. Pavol Prokop, PhD. (*1976) vyštudoval Pedagogickú fakultu Trnavskej univerzity, v súčasnosti je odborným asistentom na katedre biológie PdF TU a vedeckým pracovnikom na Ustave zoologie SAV. Venuje sa behaviorálnej ekológii a etológii vybraných skupín článkonožcov (najmä modliviek) a pavúkov.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...