Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

O čem psal Vesmír před lety

3. 4. 2003
 |  Vesmír 82, 186, 2003/4

Pravá želví polévka

jest všeobecně známou pochoutkou… Želva, které se k tomu hlavně užívá, jest obyčejná zelenavá, obrovská želva mořská (Chelona Midas), která 6–7 stop dlouhá bývá a až 800 liber váží.

Staří Bukaninové požívali masa želvího již ode dávných dob, byvše původně hladem k tomu přinuceni, seznámiti se blíže s neúhledným plazem tímto. Ve vzácných společnostech nabyly želvy jakési chvalné pověsti teprve před 100 lety. Když roku 1753 lord Anson klubu Chocolade-Laden ve Whitu jeden exemplář želvy zaslal, rozepisovaly se o tom noviny jako o nějaké důležité události.

Londýnský trh zásobuje nyní hlavně ostrov Jamaika; avšak té doby nejsou více břehy ostrova tohoto hlavním sídlem, hlavním útočištěm živočichů těchto, nýbrž ostrov Ascansion, některé ostrovy Antillské a ostrovy Aligatorské. K místům těmto přibližují se želvy nejraději, plujíce sem z celého okolí z dalekých končin mnohdy až přes sto mil vzdálených, aby vejce snášely, a pročež objevují se zde pravidelně každého roku od dubna do konce srpna v četných zástupech.

Vesmír 6, 3, 1877/1

Želva karetová,

která poskytuje vzácnou želvovinu k přípravě rozličných věcí, nemá tak chutné maso jako zelená želva mořská. […] Obyvatelé brasilští připravují maso želví rozličným způsobem. Řízky z hrudi dávají dušené velmi výborný pokrm, hubené maso ze hřbetu peče se na rošti, ze žaludku dělají jaternice a z vnitřností připravují velmi silnou omáčku. Mladé vylíhlé želvy považují se za zvláštní lahůdku a z vajec lisuje se olej.

Vesmír 6, 4, 1877/1

Zvukové ústroje brouků

dosahují takové rozmanitosti, jakou u žádného jiného řádu hmyzu najíti nelze. Polohu a úpravu ústrojů těch můžeme v následující přehled sestaviti: 1. Zvuk klepavý – kůrovci, červotoči. 2. Zvuk praskavý – kováříci. 3. Tření bez přístrojů vroubkovaných – Euchirus longimanus. 4. Tření o vroubky: a) Hřbetní část předohrudí o středohrudí – tesaři mimo rody Spondylis a Prionus. b) Předoprsí o středoprsí – Homolapliabrunnea. c) Krovky s pilníčkem na konci – nosatci, potápníci. d) Kyčle s pilníčky – chrobáci. e) Vroubkovyný okraj krovek o stehna – Chiasognathus Grantii. f) Řitní plátek s dvěma pilníčky uprostřed – Crioceris, Lema, Copris, Oryctes… g) Zadek s 1 lištou vroubkovanou a 4 třecími deskami – Trox sabulosus. h) Zadek s 2 vroubkovanými lištami třen o pilníčky krovek – Elaphrus, Blethisa, Cychrus. i) Krovky třeny o pilníček spodních křídel – potápník. k) Křídla třena o kroužky zadku – mlynář. 5. Zvuky vybuchující z řiti – prskavci. 6. Pravý hlas dychacích otvorů – chrousti.

Vesmír 6, 192, 1877/16

Ke stažení

RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné