Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Podněcování normálního růstu a vznik nádoru

 |  2. 2. 2003
 |  Vesmír 82, 66, 2003/2

„Tanec mezi normálním růstem a vznikem nádoru“ – tak je nadepsán článek v rubrice „Klinické důsledky základního výzkumu“ New Engl. J. Med. (347, 134, 2002). Rozdíl mezi normálním růstem a zhoubným bujením je tu ukázán na ženských prsech. Růst prsů závisí na ženském pohlavním hormonu – estrogenu. Když je ho málo, prsa nerostou a dívky jsou z toho nešťastné. Na stejných faktorech ale závisí vznik zhoubných nádorů prsu. Reakce tkáně prsu je ovlivněna řadou genů a mutace každého z nich může vést k nádoru. Poslední z nově objevených jsou geny pro D-cykliny, růstové faktory pro tkáně prsu. Skýtá to i naději pro léčbu, leč nic revolučního se neděje – některá žena má prsy velké, jiná malé, a obě jsou zdravé. Obě by ale měly v pozdní dospělosti věnovat trochu času prevenci, tj. časnému odhalení nádorů mléčné žlázy (samovyšetření, mamografii).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné