Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

JAROSLAV KREJČÍ: Postižitelné proudy dějin. Civilizace a sociální formace, struktury a procesy, kultura a politika, revoluce a renesance, náboženství, národy a státy

Slon, Praha 2002, 564 stran, doporučená cena 395 Kč, náklad neuveden, ISBN 80-86429-09-1
 |  8. 12. 2003
 |  Vesmír 82, 708, 2003/12

Jako lékař nemám hlubší historiografické znalosti. V tom však lze spatřovat i určitou výhodu, neboť mohu dílo J. Krejčího vnímat bez vyhraněných názorů společenskovědné odbornosti, tedy sine ira et studio. Jeho posouzení jsem se ujal ze dvou důvodů, niterně ovlivněných mou profesí. Prvním z nich je můj trvalý zájem o komparativní aspekt životních jevů individuálních i společenských, tedy včetně komparativní historiografie, v níž je dílo koncipováno. Druhým je snaha o hledání postižitelnosti a vnímatelnosti biologických dějů, ať individuálních, nebo společenských, jmenovitě sociobiologických, a to jak fyziologických, tak patologických.

Makrosociologický výklad dějin, podpořený kulturními tradicemi národními v duchu Toynbeeova tvárnění interpretace dějin a Weberova celistvého pohledu na dějinné procesy, četné vzájemné souvislosti, vazby jak duchovní, tak materiální, společenské i individuální, dovedly dílo J. Krejčího k jedinečné harmonii, z níž vzdělaný a chápající český čtenář může čerpat poznání o tom, jaké místo zaujímal náš národ ve světových dějinách. Tato kniha je prostředkem k pochopení ideové základny sociální reflexe, materiálních vazeb a dějinných trendů, které budou do značné míry určovat i budoucí úroveň vzdělanosti a kulturnosti našeho národa. J. Krejčí vyzývá čtenáře, aby sám posoudil adekvátnost rozsahu, tedy zda knihu nepovažuje za „zabřednutí do detailů“, nebo naopak za „rozmáchnutí nad rámec poznávacích možností“. Jako pozorný čtenář jsem přesvědčen, že jedním z mimořádných rysů díla je právě uměřenost a pedagogická schopnost přiblížit dějiny poutavým způsobem.

Studovat tak komplexní dílo znamená poučit se v mnoha dějinných směrech, vazbách a srovnáních, i v těch, o nichž jsme ani netušili, že existují. Je přirozené, že se čtenář více začte do pasáží, k nimž má osobní vztah, s nimiž může konfrontovat svá přesvědčení, své zkušenosti, vize. Možná obmění i své dosavadní představy o době, v níž žije a jíž je svědkem, neboť bude lépe informován o vztazích k cizím civilizacím, o podstatě ideologických, náboženských či politických sporů, které ho ovlivňují, často na dlouhé období jeho života (byť i to je z historického hlediska mizivě krátké). Ocení autorovu osobní zkušenost – J. Krejčí trávil roky v komunistickém vězení a později se rozhodl pro život v jiné zemi, aby mohl svobodně pracovat (působil na univerzitě v Lancesteru).

Čtenář pročte jedním dechem statě o historických souvislostech a nápadných podobnostech různých revolucí. Ze srovnání revolučních historických změn nevyplývá, že je revoluce pouze náhlý přesun lidské bídy z jedné úrovně do druhé (v pojetí Chateaubriandově, z jeho reflexí a aforizmů), nýbrž že jde o multifaktoriální sociologický fenomén, mající více či méně postižitelný společenský základ. Připomnělo mi to Le Bonovo přesvědčení o společných rysech psychologie davu (z jeho knihy „Psychologie des foules“). Ostatně z odkazu francouzské revoluce, vyjádřeného trojím atributem demokracie – volnost, rovnost, bratrství, mám dojem, že na dlouhou dobu zůstává lidstvu světa jen ta volnost, a k tomu ještě často omezená tím, že chybí jak odpovědnost jedince, tak odpovědnost společnosti. Ani ona čest a vlast (honneur et patrie), heslo Čestné legie, které razil Napoleon těsně po revoluci zároveň s příslibem ukončení válek a podpory duchovních hodnot, bohužel neprolíná dějiny dominantně a hlava bohyně hojnosti není ubikvitním symbolem dosavadních dějin lidstva, ale spíše výjimkou.

Dílo končí vizí „Výhledy jasné a pochmurné“, kterou parafrázuji (bez autorova svolení) jako úvahu o postižitelných proudech dějin budoucích (organickou součástí stati jsou údaje o trendech lidského vývoje v číslech a série map dějinných procesů v různých světadílech). Vývoj člověka a lidstva bude ovlivněn globalizací rozvoje vědy a techniky, a snad i globalizací etiky, byť pokulhávající, jejíž určující hodnotou bude míra dodržování lidských práv.

Nadace Český literární fond udělila tomuto dílu Cenu Josefa Hlávky; autorovi byla předána 16. 6. 2003 na zámku v Lužanech.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jaroslav Blahoš

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné