Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

RÜDIGER GLASER: Klimageschichte Mitteleuropas

Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2001, 227 stran
 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 52, 2003/1

Dokud se hurikány a záplavy vyskytovaly jen hodně daleko a v televizních zprávách, měly „klimatické změny“ v běžné řeči zhruba takový statut jako třeba neutrina: nějak to asi je, nikdo se v tom moc nevyzná a nás se to zřejmě netýká. Tak to bylo až do 12. srpna 2002. Kdo ale zažil srpnový liják a viděl následující pohromu, musel získat dojem, že je právě zažil na vlastní kůži: tohle tu přece jakživo nebylo. Co k tomu řekne věda?

V důsledku povodní se odborná monografie R. Glasera stala v Německu skoro bestsellerem. Oficiálně se zabývá klimatickými dějinami střední Evropy, ve skutečnosti spíše jen Německa. Klimatických změn si začali historikové všímat už před pár desetiletími, protože se ukázalo, že třeba velká vedra mohla mít vliv na průběh Francouzské revoluce nebo zhoršení podnebí na průběh reformace. Od osmdesátých let 20. století vyšla řada monografií o „dějinách klimatu“, začaly se shromažďovat jednak spousty přímých dat o počasí z kronik, archivů, pamětí a novin, jednak tzv. „proxy“ údajů o úrodě, kvalitě vína, plavbě lodí apod. a dávat dohromady s dendrologickými údaji pro celý středověk a novověk. Od roku 1670 pak už existují porovnatelné řady měření, dnes rovněž zpracované a přístupné. Spoluprací řady univerzit a vědeckých ústavů vznikla v Německu databáze dějin klimatu (HISKLID), o jejíž data se opírá i Glaserova monografie.

Pro období 1000 až 1500 jsou k dispozici roční průměry teplot i srážek, mezi roky 1500 až 1700 měsíční a od roku 1700 většinou už denní měřené údaje – přirozeně místní a mezerovité. Kromě toho existuje i přesný přehled různých katastrof a povodní: daleko největší byla zřejmě v srpnu roku 1342, která odnesla i pražský Juditin most, na druhém místě jarní povodeň z roku 1784 (a patrně letní povodeň z r. 2002, aspoň pro Čechy). Co říkají historická data o dlouhodobých klimatických změnách? Téměř nic, nebo aspoň velice málo. Kromě jistého poklesu průměrných teplot v období 1550 až 1750 (v malé ledové době) sice počasí v širokých mezích kolísalo, žádné dlouhodobé změny v období 1000 až 2000 se ale v Evropě doložit nedají.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Jan Sokol

Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc., (*1936) studoval matematiku a obecnou antropologii na UK, na FHS UK se zabývá hlavně filosofií a antropologií institucí. Autor knih Čas a rytmus (Oikoymenh 1996), Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů (Vyšehrad 1998), Filosofická antropologie – člověk jako osoba (Portál 2002), Antropologie a etika (spolu se Z. Pincem, Triton 2003), Nebát se a nekrást (Portál 2003), Moc, peníze a právo (Aleš Čeněk 2007), Etika a život (Vyšehrad 2010).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné