Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

FRITJOF CAPRA: Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura

Maťa, Dharmagaia, Praha 2002, 516 stran, doporučená cena 388 Kč
 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 28, 2003/1

Kniha fyzika F. Capry The Turning Point. Science, Society and Rising Culture patří ve světovém měřítku už spíše ke klasice (originál vyšel r. 1982). Není nezajímavé připomenout, že autor, jehož národnostně netypické jméno by jistě dobře asociovalo Kalifornii se spoustou vlivů z celého světa, je rodilý Rakušan a fyziku vystudoval ve Vídni. Teprve poté se přesunul do kalifornského Berkeley, jehož atmosféra byla v šedesátých a pozdějších letech nesrovnatelně otevřenější než v městě na krásném modrém Dunaji. Kniha autora proslaveného už spisem Tao fyziky (1975) se velmi brzy stala jedním z nejpopulárnějších multidisciplinárních spisů a myšlenkovou osou vědecky orientovaného křídla tehdy se rozvíjejícího hnutí New Age. Sám si dobře vzpomínám, s jakým zájmem jsem její německý překlad hltal právě ve Vídni poloviny osmdesátých let.

Kniha spojuje ve vhodném směsném poměru zkušenost hloubajícího vědce, v tomto případě fyzika, a „umírněně vizionářský“ postoj, což spolu s autorovou velkou sečtělostí a myšlenkovou i vyjadřovací brilancí bylo základní příčinou jejího úspěchu. Autor zde velmi dobře udržuje rovnováhu, nesklouzne ani do zamotaného a pro laika neprůhledného světa vědeckých teorií, ani do prorokování prostého, i když obě složky v díle nepochybně jsou, vylepšené navíc o srovnání evropského obrazu světa s mimoevropským, zejména s čínským. „Bod obratu“ by se měl dít směrem k holistickému pojetí skutečnosti a k rehabilitaci ženských, tj. „jinových“ ctností oproti descartovsko-newtonovskému novověku s jeho jednostranným zdůrazňováním mužských, „jangových“ složek.

Je zajímavé se na tuto knihu podívat i dvacet let po její publikaci. Řada myšlenek, které se tehdy zdály výstřední, nepochopitelné a revoluční, se v mezičase stala téměř všeobecně známou a přijímanou – některé z nich už cvrlikají vrabci ze střech. Také ekologická hnutí se Caprou v mnohém inspirovala. V některých oblastech, jako je třeba celostní pojetí nemoci a celková organizace i typ běžně poskytované zdravotní péče, jimiž se autor také velmi podrobně obírá, se situace od jeho doby sotva pohnula z místa a psychosomatické náhledy se proti „medicínsko-průmyslovému komplexu“ prosazují stále jen s obtížemi. Každému vzdělanci v naší zemi mohu Caprovu knihu s dobrým svědomím doporučit – jde o jeden z textů, které pomáhaly měnit svět. Dnes je podobně aktuální jako v době svého vzniku a s ohledem na časovou neměnnost našeho provinčního zápecí umožňuje svým dlouhým zpožděním nahlédnout, jak je to po dvaceti letech s intelektuálními proroctvími a jejich plněním.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné