Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Petr Dvořák: Atlas oblaků

Nakladatelství letecké leteratury Svět křídel, Cheb 2001, fotografie, ilustrace a návrh obálky Petr Dvořák, 122 stran, cena 360 Kč, náklad 2000 výtisků, ISBN 80-85280-79-5
 |  5. 6. 2002
 |  Vesmír 81, 338, 2002/6

Již naši předkové si uvědomovali, že celkový vzhled oblohy prozrazuje mnohé nejen o diagnóze, ale především o prognóze hospodářsky významných meteorologických dějů. Vedle lidových pranostik to nepřímo potvrzují i nejstarší doložené české názvy oblaků v Klaretových slovnících ze 14. století. Návrhy morfologické klasifikace oblaků se ale objevily teprve počátkem 19. století. První z nich publikoval r. 1802 Jean-Baptiste Lamarck (který ovšem mnohem více proslul svou teorií evoluce organizmů). Se základy současné klasifikace oblaků se lze setkat v díle L. Howarda. Jeho návrh třídění a latinského názvosloví oblaků z r. 1803 se do jisté míry promítl do všech pozdějších morfologických klasifikací včetně Mezinárodní klasifikace oblaků (Atlas International des Nuages, 1956), podle níž je ilustrovaný Atlas oblaků zpracován.

Tato publikace si přirozeně neklade za cíl prognózy počasí, byť i tohoto tématu se leckde dotkne. Jejím hlavním záměrem je seznámit čtenáře s popisem, složením, výskytem, vznikem a vývojem těchto mnohdy velice působivých a krásných atmosférických útvarů.

Nejatraktivnější částí knihy je její obrazová část (s. 76-122). Obsahuje 72 vesměs technicky dokonalých záběrů základních druhů oblaků, jejich tvarů, odrůd a zvláštností.

Pro nejširší čtenářskou obec bude mít klíčový význam textová část publikace (s. 4-75). Potřebné základní informace jsou v ní seřazeny v podkapitolách (Vznik oblaků, Druhy a klasifikace oblaků, Tvary oblaků atd.).

K přístupnosti a srozumitelnosti atlasu přispívá mimo jiné terminologický slovníček. Díky němu a početným ilustracím je úvodní část přehledná, i když je napsána značně úsporně. Obsahuje pojednání nezbytná pro práci s tímto atlasem a pro získání představy nejen o jednoduchých termínech, jako je např. Cumulonimbus (bouřková kupa, viz černobílý obr. níže), ale i o těch složených, např. Altocumulus stratiformis translucidus perlucidus undulatus (viz obr. pod článkem).

Vím, jak je v současné době obtížné vydat publikaci tohoto druhu a jak je často nutné přistoupit na úsporná opatření. Proto jen z principu upozorňuji na občasný výskyt tiskových chyb (i v obrazové části publikace), neúplnost slovníku, absenci obsahu, nezařazení rejstříku, nezařazení seznamu použitých zkratek a absenci seznamu vyobrazení. Dále se domnívám, že v řadě případů by bylo vhodné doplnit latinské názvy oblaků a jejich české odborné názvy (v podstatě překlady) také českými lidovými pojmenováními. Venkovské obyvatelstvo v některých oblastech je ještě používá.

Publikace je určena především meteorologům, pilotům a leteckým sportovcům, ale vzhledem k přehlednému zpracování může sloužit i širokému okruhu přírodovědců a vůbec všem zájemcům o krásy přírody. Meteorologie nám pozvedá hlavu a zrak k obloze, v níž je více než polovina krásy světa, jak napsal kdysi jeden z našich nejvýznamnějších meteorologů - Stanislav Hanzlík. Prostřednictvím Dvořákovy publikace se lze přesvědčit o hluboké pravdivosti těchto slov.

Obrázky

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné