Optimizmus bez pollyannizmu

Teprve 11. října 2001 přinesl The New England Journal of Medicine (345, 1126, 2001), jeden z prestižních světových medicínských časopisů, komentář k masakru z 11. září. Je to podivné, neboť tento časopis je týdeník (nejspíš hrají značnou roli výrobní lhůty). Z komentáře se dozvíme to, co už jsme četli a promýšleli předtím, s jediným rozdílem. Redaktoři vyzývají lékaře (jejichž roli při masakru chválí) k jednomyslnosti a optimizmu, leč „without Pollyannaism“. Co je pollyannizmus? Podle „The Oxford Concise Dictionary“ je to metafora pro radostný optimizmus, nadměrně radostnou osobnost. Pro moji generaci je tato představa spojena s postavou z románu E. Porterové (z r. 1913), jejíž Pollyanna věřila, že vše zlé se v dobré obrátí. Podle Velkého anglicko-českého slovníku (Academia, Praha 1984) je však Pollyanna též hanlivé synonymum pro naivní optimistku. Že nemáme zoufat, ale doufat? Kéž by tomu tak bylo!