Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Ochranné fluorescenční pigmenty u korálů

 |  5. 6. 2002
 |  Vesmír 81, 356, 2002/6

Korálnatci (přisedlí láčkovci) mají významnou ekologickou úlohu – v tropech vytvářejí útesy a vážou velká množství oxidu uhličitého, jehož koncentrace vzrůstá jak – v ovzduší, tak v mořských vodách. Živiny získané fotosyntézou korálnatcům obstarávají symbiotičtí dinoflageláti – zootaxonely. Podobně jako jiné fotosyntetizující organizmy jsou však i zootaxonely citlivé na nadměrné množství sluneční energie, které nejsou schopny zpracovat. Když si zootaxonela poškodí fotosyntetizující aparát, buď uhyne, nebo se od korálnatce odloučí. Korálnatec potom zbělá, a posléze z nedostatku potravy odumře. K vybělení korálnatců přispívají také příliš vysoká teplota, ultrafialové záření, znečištění oceánů a snížený obsah solí v mořské vodě (ten bývá v mělkém moři vyvolán hojnými dešti nebo přítokem vody z řek).

Jako ochrana před nadměrným světlem slouží zmíněným symbiotickým řasám živočišné fluorescenční pigmenty obsažené v různých druzích korálových láčkovců. Souhrnným názvem se označují jako pocilloporiny (byly objeveny u rodu Pocillopora). Fluoreskují modře, zeleně, žlutě a červeně. Chemicky jsou blízké známému zelenému fluorescenčnímu proteinu. Korálnatců je celkem 124 druhů (patří k 56 rodům a 16 čeledím) a různé fluorescenční pigmenty mají buď volně v buňkách, nebo v pigmentových granulích. Množství zootaxonel je víceméně úměrné koncentraci fluorescenčního pigmentu v korálech. U korálů adaptovaných na světlo bývá množství pigmentů větší než u korálů adaptovaných na stín. Florescenční pigmenty rozptylují a odrážejí škodlivé záření a díky tomu mohou symbiotické řasy přežít.

Vědci z University v Sydney zkoumali uložení fluorescenčních pigmentů v tkáních láčkovců fluorescenční a laserovou skenovací mikroskopií. Různé fluorescenční pigmenty jsou uloženy blízko sebe, což umožňuje přenos energie ve spektrálních kaskádách tak, že poslední emise je už mimo absorpční oblast řasového karotenoidu peridininu i chlorofylu.

A. Salih ze sydneyského týmu chce spolupracovat s turistickou společností Reef Explorer, která organizuje noční výpravy pro amatérské potápěče a používá svítidla vydávající ultrafialové i modré záření. Z doprovodné lodi se pravděpodobně dá lokalizovat výskyt jednotlivých druhů láčkovců i stupeň jejich poškození. Podle výsledků výzkumu lze také do jisté míry předpovědět poškození i regeneraci organizmů různých korálových útesů v nejbližších dvou desetiletích. (Nature 408, 850–853, 2000; Biophotonics International, duben 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné