Ředitel, který se k ničemu nehodí

Přívlastek je rozvíjející větný člen, jenž závisí na substantivu v kterékoli větné platnosti a blíže určuje (vymezuje) jeho význam. Tvoří s ním skladebnou dvojici. Například v dvojici modrý inkoust bude slovo modrý přívlastkem závisejícím na substantivu inkoust bez ohledu na to, zda je toto substantivum ve větě podmětem (Modrý inkoust vytekl na stůl), předmětem (Koupil jsem si modrý inkoust) nebo třeba příslovečným určením (Nechci psát modrým inkoustem).

Přívlastek, byť člen rozvíjející, může sám být bohatě rozvíjen. Máme-li několik shodných přívlastků u téhož substantiva, může být vztah mezi nimi různý. Přívlastky se nemusejí všechny vztahovat ke klíčovému substantivu, ale například k spojení tohoto substantiva s jiným přívlastkem. Jestliže je substantivum školy rozvito přívlastkem všechny naše vysoké, pak spojení vysoké školy je rozvito přívlastkem naše a spojení naše vysoké školy je rozvito přívlastkem všechny. Rozvíjení je tedy postupné.

Jinak se chová přívlastek několikanásobný, v němž jsou jednotlivé přívlastky spojeny souřadně. Starý a zkušený lékař (možno též psát starý, zkušený) je jednak starý, jednak zkušený. (Samozřejmě může existovat lékař mladý a nezkušený, ale právě tak mladý a zkušený, popřípadě – nedej bože – i starý a nezkušený).

Zdánlivě podobný případ je modrý a červený inkoust, ve skutečnosti má však odlišnou podstatu. On totiž ten inkoust není dvojbarevný, modrý a červený najednou. Máme co dělat se dvěma inkousty, z nichž jeden je modrý, druhý červený. Jde o výpustku (elipsu) opakovaného substantiva (při otrocké důslednosti bychom řekli modrý inkoust a červený inkoust). Jak to ale poznáme? Vtip je právě v tom, že bez znalosti souvislostí nepoznáme nic. Hutná a nemastná kaše v naší misce je jedna a ta samá hmota, kdežto dvoupatrový a třípatrový dům v naší ulici jsou dvě budovy. A co když je součástí přívlastku číslice? Jestliže čteme, že děti v jižní Africe hrály drábky s 2 a 1/4 karátovým diamantem (příklad chyby z autorských rukopisů), pak člověk znalý grafických zásad psaní očekává, že diamanty byly dva z pěti hracích kamenů, jeden 2karátový, druhý 1/4karátový. Teprve když si uvědomíme, že 1/4karátový diamant je pro tuto hru příliš drobný, pochopíme, že muselo jít o jediný 21/4karátový drahokam (vedle čtyř oblázků).

Jsme-li u přívlastků, pak bychom neměli zapomínat na to, jakou paseku nadělají v textu chyby, jichž se dopouštíme při jeho kladení. Uveďme několik klíčových situací:

• Shodný, silně rozvitý přívlastek bývá substantivem chybně rozporcován na dvě části: „Toto je podezřelý muž z hrdelního zločinu“ (správně Toto je muž podezřelý z hrdelního zločinu).
• Shodný, silně rozvitý přívlastek se chybně klade před substantivum: „Vedeme boj proti mládež kazící literatuře“ (proti literatuře kazící mládež). Nebo jiný příklad: „Získal skalp z v boji zabitého nepřítele (z nepřítele zabitého v boji). Skutečnou kuriozitou je perla lidové tvořivosti vypuštěná z úst nejmenované pražské bankovní úřednice: „Přineste si formulář z o patra níže...“
• Přívlastek (zvláště když je vyjádřen vztažnou větou) se odtrhne od mateřského substantiva jiným substantivem: „Žádáme výměnu nábytku pro našeho ředitele, který je opravdu už sešlý a k ničemu se nehodí“ (Pro našeho ředitele žádáme výměnu nábytku, který…). Nebo jiný příklad: „Měl zapotřebí veškeré své protřelosti, aby nepodlehl pocitu nakopnutého psa, který se ho hrozil zmocnit“ (bez komentáře).

Zkrátka žádám o výměnu jazyka, který je opravdu už sešlý a kdovíco by se ho mohlo zmocnit.