Magnetické podněty k vykrmování

Pro drobné pěvce táhnoucí do zimovišť v tropické Africe je doplnění tukových zásob před přeletem Sahary kruciálním životním úkonem. Staří protřelí ptáci se zřejmě již orientují na základě znalostí krajiny získaných při předchozích cestách, takže přesně vědí, kde ještě není potřeba spěchat a kde už se musí vykrmit. Čím se ale řídí samostatně cestující tohoroční mladíci? Jak se mohou vyznat v místech, která v životě neviděli? S částečnou odpovědí přišli švédští ornitologové. Na počátku podzimních migračních přesunů pochytali mladé slavíky tmavé (Luscinia luscinia) a vystavili je magnetickému poli o stejných parametrech, jaké jsou v severním Egyptě. Ptáci přibrali za stejnou dobu třikrát víc než kontrolní vzorek. Je tedy zřejmé, že se potravní chování táhnoucích ptáků řídí zemským magnetizmem, ovšem nejasné zůstává, zda hlavní význam mají konkrétní intenzity magnetického pole na jednotlivých místech migrační trasy, nebo spíš jeho změna. (Nature 414, 35, 2001)