Kolekce a selekce

Tentokrát budeme postupovat jinak. Nejdřív vám nabídnu skupinu patnácti slov, která spolu zdánlivě nesouvisejí. Seřadím je tak, jak jdou po sobě v běžných, abecedně řazených slovnících: dialekt, dialektika, eklektický, ekloga, elegán, elita, idiolekt, intelekt, kolekce, kolektiv, legenda, legie, lekce, lektor, selekce. Chvíli si je budeme jen tak prohlížet, a potom se pokusíme přijít na to, co mají společného.

Záměrně začnu nový odstavec, abychom získali prostor k přemýšlení. Vnímavější z vás si už všimli, že některá slova spolu souvisejí (lektor vede lekci, idiolekt je „dialektem“ jednotlivce). Ať si ale budeme sebevíc lámat hlavu, významovou souvislost pro všechna uvedená slova nenajdeme. Proto na to půjdeme z jiného konce, začneme zkoumat seskupení hlásek. Jediné, co se shoduje ve většině slov, je skupina hlásek lek/leg – a tam, kde není viditelná (elita, ekloga), lze se jí snadno dobrat (viz dále). Což tedy kdybychom zkusili, jestli patnáct slov odlišných významů nemá společnou etymologii? Když si vezmeme k ruce etymologický slovník, zjistíme, že klíčovým slovem (pojítkem) by mohla být latinská slovesa eligere či legere, popř. řecké lego. Eligere znamená vybírat (ex – vy, legere – sbírat, ale i číst, viz římské lectio senatus – předčítání seznamu senátorů, z nějž bylo zřejmé, kdo byl do senátu vybrán a kdo vyloučen). Vybírat („eligovat“) lze hmotně (např. plevel ze záhonu) i nehmotně (mezi možnostmi). V řečtině pak znamenalo lego, popř. eklego nejen vybírám, ale i čtu, mluvím, počítám (volím slova nebo číslice).

Teď zkusme přihlédnout k tomu, co jsme zjistili, a dát to do souvislosti s naším seznamem. Dialekt i dialektika se vztahují k ř. dialektos od dialégomai – rozmlouvám, projednávám. Dialekt je prostě nářečí a dialektika (víceméně) umění vést rozmluvu. S tím souvisí idiolekt, osobitá mluva jedince (idios – zvláštní, osobní). Podobnost s idiotem sice není náhodná, nicméně lat. idiota je pouze „samorost“, samouk, laik, slabomyslného z něj udělala až angličtina. Ostatně Interdum stultus opportuna loquitur (občas i hlupák vhodně promluví). Naproti tomu intelekt je něco jednoznačně pozitivního – vzácná schopnost vybrat mezi více možnostmi tu pravou (z intellectus – rozum, pochopení).

Co vybraného si obléká elegán, známe z časopisů propagujících módu. Ekloga je výběrem vyprávění z pastýřského života (ř. ekloge od ek-lego – vybírám), určitým výběrem mluvení či psaní se zabývají též lekce, lektor a legenda (plurál od legendum, tj. to, co je ke čtení). Kolekce (collectio) je soubor, sbírka, např. čokoládových vánočních figurek, přičemž vybrány mohou být jak fondány, tak elitní čistá čokoláda. O slovo selekce se postaral především Darwin, a to v souvislosti s výběrem přirozeným (v přírodě, která má přirozenost v názvu). Legie je výběrem (výkvětem) vojenským a elita je výběrem (výkvětem) společenským (převzato z fr. eliére – vybírat, viz článek M. Lenderové, Vesmír 81, 165, 2002/3).

Pražský výběr bylo jedno z nejhorších vín, jaké jsem kdy pila (vybrány patrně byly slivky všech značek). Továrna Elite vyráběla za totality punčošky, které ani výběrem být nemohly, neboť žádná česká žena neměla jiné a o punčoškové selekci tedy nemohlo být ani řeči. Nakonec jsem si nechala kolektiv, byť patří do hnízda s kolekcí. Slovo se rozšířilo z ruštiny a k nám doputovalo po r. 1945. Kolektiv sice může být „vybraný“, podle etymologie však spíš sebraný, posbíraný (collectivus), zkrátka pracovní či zájmová skupina (někdy spíš sebranka než elita). Nebo mnoho jest povolaných, málo vyvolených (Mt 22,14, kralický překlad). Zkrátka ne každý výběr se povede.