Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Disturbance

 |  1. 2. 2002
 |  Vesmír 81, 104, 2002/2

Jednou ze základních moudrostí ekologie je konstatování, že pro obnovu organických společenstev jsou důležité disturbance, tj. vlastně jejich poškození. Tento paradox je samozřejmě jenom zdánlivý a nejlépe vynikne na umělých, ale komplexních společenstvech vzniklých lidským přičiněním, ve stylu zahrady nebo louky vyžadující pravidelné prořezávání či kosení. Extrémně ochranitelské stanovisko, vylučující všechno násilné působení, by brzy vedlo k jejich zániku a postupné proměně řekněme v listnatý les. I pro uchování přirozeně vzniklých společenstev jsou disturbance nutné – pohybují se od drobných, typu chycení myši sovou, až po ryze katastrofické, třeba lesní požáry. Události prvního druhu, řekněme pád starého stromu, bývá zvykem označovat jako malý cyklus, události druhého jako velký. Nově uvolněný prostor osídlí nejdříve tzv. r-stratégové, tvorové typu rumištních plevelů, rychle se množící a rychle využívající zdroje. Urychleně „vyžerou“, co se dá, a poměrně záhy zmizí, vytlačováni v plynulém kontinuu tzv. K-stratégy, dlouho vytrvávajícími a v zásadě pomalu expandujícími organizmy ve stylu řekněme dubů.

Je velice zábavné sledovat společenské analogie těchto jevů – po disturbancích velkého řádu povahy revolucí a převratů nastává zcela podobná sukcese jako na lesní pasece či požářišti. Výsadky semen­firem odjinud kolonizují nově se objevivší pláně, rozmanitá kulturní i podnikatelská seménka domácí provenience, často sotva pouhým okem viditelná, dávají vznik mohutným lodyhám a stonásobné úrodě na uhlících a popelu někdejších veličin a troskách sesutých institucí. Efemérní firmy a spolky později hromadně odumírají, zastíněny jinými, a nastává chvíle K-stratégů. (Existují i odborníci na přežívání typu univerzity či církve, přežívající v zásadě jakoukoli disturbanci – představit si je lze nejspíš jako pomalu rostoucí strom se spletí dlouhých hluboko uložených oddenků). Po příchodu tohoto konečného, tzv. klimaxového stadia se už sotva jaká nika uvolní – nastává jakási obdoba starorakouských mnohaletých čekání, až pan dvorní rada, sedící na tom kterém prameni, odejde do výslužby. Na prahu takové doby teď stojíme, byť další disturbance, připojení k Evropské unii, už přešlapuje za dveřmi.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...