Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Kdo tohle napsal?

aneb Rukopisy ze soukromých adres nepřijímáme
 |  5. 11. 2002
 |  Vesmír 81, 635, 2002/11

Brzy po návratu domů jsem se vydal na dobře desetimílovou procházku [...] a rozmyslel jsem si při tom článek o tom, jak by se dala prokázat přítomnost života na základě snižování entropie. Během zhruba deseti dnů jsem to sepsal, dal jsem tomu název Fyzikální základ důkazu přítomnosti života a rukopis jsem poslal současně Laboratoři pro tryskový pohon (Jet Propulsion Laboratory) a redakci Nature. Bylo to poprvé, co jsem tomu slavnému časopisu něco posílal jako nezávislá osoba. K mému rozčarování se článek obratem vrátil s lakonickou poznámkou od šéfredaktora Rukopisy ze soukromých adres nepřijímáme. Pak jsem se doslechl, že k tomu prý ještě ústně dodal: Obyčejně je posílají cvoci. To byla cenná zkušenost. Za dvacet let mého působení na Mill Hillu Nature otiskla všechny články, které jsem jim nabídl, nanejvýš s drobnou formální úpravou. Lancet a jiné vážené časopisy také bez řečí braly cokoli, co jsem napsal. Zjištění, že mé články vycházely nikoli kvůli mým skvělým nápadům či pověsti, ale proto, že přicházejí z kvalitní instituce, přišlo jako velmi potřebný šok. Vydavatelé věděli, že pokud něco přichází z ústavu, jako je Mill Hill, kterému šéfuje někdo jako Harington, musí to být v pořádku. Něco na tom bylo, protože Harington vskutku četl vše, co z ústavu vycházelo. Věděl jsem to, protože rukopisy, které prošly jeho rukama, se vracely pečlivě opoznámkované. Když jsem šéfredaktorovi Nature vysvětlil, že nejsem žádný nadšenec pro science-fiction z vesnické chaloupky, ale zavedený vědec, který už si odpracoval hezkých pár let, nakonec můj rukopis přijal. Ano, tehdy se opravdu publikovalo mnohem snáze než dnes. [...]

Brzy jsem dostal dopis od jednoho z vědeckých šéfů NASA, fyziologa Orra Reynoldse, s pozváním do Washingtonu. [...] Po obědě se v zasedací místnosti měl konat seminář o experimentální detekci života. Vědci i organizátoři tam měli diskutovat problém hledání života na cizích planetách. Reynolds doufal, že se tam oba dostaneme ke slovu. Když jsme přišli, překvapilo mne, že na každém stole leží kopie mého rukopisu pro Nature o fyzikálním základu důkazu přítomnosti života. Když zasedání začalo, kdosi už nevím, zda z vědců nebo z organizátorů se zeptal: Kdo tohle napsal? Přiznal jsem se k autorství a připravil jsem se, že se na mne sesype podobná vlna destruktivní kritiky, jaké se mi dostalo od biologů v JPL. K mému potěšení [...] jsem však shledal, že mne významní vědci i vedení NASA berou vážně. [...] Během krátké doby jsem s údivem zjistil, že de facto vedu vědecký tým, který připravuje fyzikální experimenty zaměřené na detekci života pro příští sondu vysílanou na Mars v rámci projektu Voyager.

(James Lovelock: Homage to Gaia – The life of an independent scientist; Oxford University Press 2000, s. 245–247; úryvek z knihy přeložila Fatima Cvrčková)

Ke stažení

O autorovi

James Lovelock

 

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné