Robot pěstitelem rostlin na Marsu

Jedním z cílů vesmírného letu na Mars v roce 2007 je vyzkoušet kvalitu sypkého minerálního povrchu této planety. Vesmírná mise má stát 300 milionů dolarů a biologové se snaží získat z toho podíl na grantové projekty. R. Ferl z jedné z floridských univerzit a A. C. ze společnosti Dynamac v Kennedyho vesmírném středisku navrhují kultivovat na Marsu geneticky pozměněné rostliny huseníčku (Arabidopsis). U huseníčku, jehož výška nepřekročí 20 cm a jehož životní cyklus proběhne během jednoho měsíce, už byl zmapován a sekvencován celý genom. Badatelé do něj chtějí vpravit geny pro produkci proteinů fluoreskujících v různých oblastech záření. Každá z deseti vytvořených variant huseníčku má při určitém stresu fluoreskovat jinou barvou (např. zeleně při obsahu těžkých kovů v substrátu). Vesmírné vozidlo má na Mars letět šest měsíců a strávit tam při biologických a geologických výzkumech 90–120 dní. V plánovaných pokusech by měl robot nahrabat sypký povrchový substrát a po analýze by ho podle pokynů ze Země měl upravit přidáním živin a látek schopných tlumit výkyvy pH tak, aby v něm rostliny přežily pobyt v klimatizovaném skleníčku na vesmírném vozidle. Dálkovou detekcí by se pak zjišťovaly fluorescenční ukazatele fyziologického stavu rostlin. Přežívání rostlin v atmosféře Marsu se pro tuto etapu nepředpokládá, nicméně plánované pokusy by mohly být prvním krokem na cestě k regeneraci kyslíku, vody a potravin na této planetě. Jen se bojím, aby do schvalovacího procesu projektu nepronikli odpůrci geneticky modifikovaných rostlin. (Biophotonics International , červen 2001)