Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Nanotranzistor

 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 5, 2002/1

Tranzistor známe již přes padesát let. Pro osvěžení paměti: William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain objevem tranzistoru v roce 1947 odstartovali digitální věk, což ovšem ještě v roce 1956, kdy za tento objev dostali Nobelovu cenu, sotvakdo tušil. Tranzistor nám poskytuje dvě základní funkce. Buď slouží jako přepínač (stav zapnuto, vypnuto), anebo jako reostat (zeslabuje či zesiluje procházející elektrický proud). První funkci využívají např. počítače, druhou např. radiopřijímače. To, co nás na činnosti tranzistoru udivuje, je jeho schopnost řídit svoji „polovodivost“. Miliony tranzistorů, které tvoří dnešní mikročipy, mohou tvořit třeba procesor výkonného počítače nebo řídit vstřikování paliva do motoru či zpracovávat data rozličných senzorů.

Fotolitografické technologie, jež se při výrobě mikročipů používají, jsou dosud „hromotlucké“ – přestože se rozměry tranzistoru stále zmenšují, mají zatím i ty nejpropracovanější technologie hranici kolem 20 nm. Hendrik Schön, Zhenan Bao a Hong Meng však připravili tranzistor, jehož rozměry jsou asi desetkrát menší. Jeden z velkých technologických problémů při výrobě tak extrémně miniaturizovaných tranzistorů představují elektrody oddělené několika molekulami. Téměř se vymyká představivosti jak k tak malé součástce (k molekule!) připojit elektrické kontakty. Však to také výzkumníci z Bellových laboratoří v Murray Hill „nedělali“ sami: s určitou nadsázkou lze říci, že nechali molekulu, aby si kontakty našla sama. Prokázali, že je možné vyrobit tranzistor na jedné molekule. Jaké budou další kroky?

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...