Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Nanotranzistor

 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 5, 2002/1

Tranzistor známe již přes padesát let. Pro osvěžení paměti: William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain objevem tranzistoru v roce 1947 odstartovali digitální věk, což ovšem ještě v roce 1956, kdy za tento objev dostali Nobelovu cenu, sotvakdo tušil. Tranzistor nám poskytuje dvě základní funkce. Buď slouží jako přepínač (stav zapnuto, vypnuto), anebo jako reostat (zeslabuje či zesiluje procházející elektrický proud). První funkci využívají např. počítače, druhou např. radiopřijímače. To, co nás na činnosti tranzistoru udivuje, je jeho schopnost řídit svoji „polovodivost“. Miliony tranzistorů, které tvoří dnešní mikročipy, mohou tvořit třeba procesor výkonného počítače nebo řídit vstřikování paliva do motoru či zpracovávat data rozličných senzorů.

Fotolitografické technologie, jež se při výrobě mikročipů používají, jsou dosud „hromotlucké“ – přestože se rozměry tranzistoru stále zmenšují, mají zatím i ty nejpropracovanější technologie hranici kolem 20 nm. Hendrik Schön, Zhenan Bao a Hong Meng však připravili tranzistor, jehož rozměry jsou asi desetkrát menší. Jeden z velkých technologických problémů při výrobě tak extrémně miniaturizovaných tranzistorů představují elektrody oddělené několika molekulami. Téměř se vymyká představivosti jak k tak malé součástce (k molekule!) připojit elektrické kontakty. Však to také výzkumníci z Bellových laboratoří v Murray Hill „nedělali“ sami: s určitou nadsázkou lze říci, že nechali molekulu, aby si kontakty našla sama. Prokázali, že je možné vyrobit tranzistor na jedné molekule. Jaké budou další kroky?

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné