Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nanotranzistor

 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 5, 2002/1

Tranzistor známe již přes padesát let. Pro osvěžení paměti: William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain objevem tranzistoru v roce 1947 odstartovali digitální věk, což ovšem ještě v roce 1956, kdy za tento objev dostali Nobelovu cenu, sotvakdo tušil. Tranzistor nám poskytuje dvě základní funkce. Buď slouží jako přepínač (stav zapnuto, vypnuto), anebo jako reostat (zeslabuje či zesiluje procházející elektrický proud). První funkci využívají např. počítače, druhou např. radiopřijímače. To, co nás na činnosti tranzistoru udivuje, je jeho schopnost řídit svoji „polovodivost“. Miliony tranzistorů, které tvoří dnešní mikročipy, mohou tvořit třeba procesor výkonného počítače nebo řídit vstřikování paliva do motoru či zpracovávat data rozličných senzorů.

Fotolitografické technologie, jež se při výrobě mikročipů používají, jsou dosud „hromotlucké“ – přestože se rozměry tranzistoru stále zmenšují, mají zatím i ty nejpropracovanější technologie hranici kolem 20 nm. Hendrik Schön, Zhenan Bao a Hong Meng však připravili tranzistor, jehož rozměry jsou asi desetkrát menší. Jeden z velkých technologických problémů při výrobě tak extrémně miniaturizovaných tranzistorů představují elektrody oddělené několika molekulami. Téměř se vymyká představivosti jak k tak malé součástce (k molekule!) připojit elektrické kontakty. Však to také výzkumníci z Bellových laboratoří v Murray Hill „nedělali“ sami: s určitou nadsázkou lze říci, že nechali molekulu, aby si kontakty našla sama. Prokázali, že je možné vyrobit tranzistor na jedné molekule. Jaké budou další kroky?

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné