Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Spor jotistů s ypsilonisty

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 536, 2001/9

Malicherné ortografické spory u nás patří k folkloru. Nahlédněme na chvíli do první poloviny 19. století. O co šlo, jestliže byl někdo nazván potřeštěným strachojotem ypsilonomilem, kterému rohoocasatá písmenka na srdci leží?

Začalo to nevinně. Roku 1809 Josef Dobrovský velmi opatrně projevil přání, aby se „dle analogie rozeznávalo i a y“. Zprvu tomu nikdo nevěnoval pozornost, ale horkokrevná obrozenská generace z toho vykřesala plamenný spor. Střetávaly se postoje politické a estetické, filologické důvody šly stranou. Chtěl-li někdo držet krok, musel se k jednomu z protichůdných trendů přihlásit. Jotista hájil měkké i po z, s a c, ypsilonista tvrdě trval na tvrdém.

Nebylo to ale u nás nic neobvyklého, jen během první poloviny 19. století proběhly podobné spory tři. (Nebýt svéhlavých časopisů, psali jsme na přání bělovousé Matice české au a dvojité w dodnes.) Mudrcové Jungmannova typu zprvu ani nechtěli věřit, že by se tak malicherná otázka mohla stát předmětem sporu, později byli znepokojeni. Hezky to vyjádřil J. K. Tyl: Zdali kdo miluju či miluji, chci nebo chcy napsal, o to se pilně staralo, cokoliv proti jednotlivé chuti bylo, nemilosrdně zavrhlo. Avšak bohdá že lepší časy nastanou, že se kritika naše s duchem více nežli s tělem obírati bude. (Naše řeč 83, 243, 2000/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné