Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Je UV-filtr slunečních brýlí kvalitní?

 |  5. 8. 2001
 |  Vesmír 80, 477, 2001/8

Téměř všechny sluneční brýle prodávané ve stáncích bývají označeny nálepkou „UV-filtr“, zákazník si však klade otázku, je-li UV-filtr doopravdy kvalitní, spolehlivý. Na druhé straně jsme už dostali otázku, k čemu filtr, když sklo přece UV-záření nepropouští.

Běžné druhy skel propouštějí měkké UV-záření. Navíc použitým materiálem bývají i plasty, a ty podle složení mohou být pro záření „propustnější“ než sklo. Proto nás oprávněně zajímá, zda inzerovaný UV-filtr našich brýlí účinně odfiltruje veškeré UV-záření.

Jednoduchou orientační zkoušku si můžeme udělat, jestliže použijeme zdroj „černého světla“. Jde o měkké UV-záření, které poskytují některé speciální výbojové zdroje záření – vysokotlaké rtuťové výbojky nebo nízkotlaké zářivky – s baňkou ze speciální černé uviolové skloviny, která tvrdé UV-záření i viditelné záření odfiltruje a „pustí“ pouze zbytek. Toto záření se používá k různým zkušebním a kontrolním metodám a uměleckým efektům. Podstatou je fluorescence některých látek. Například bankovky či jiné chráněné dokumenty mají na sobě značky, které pod tímto zářením světélkují. Jestliže tomuto záření postavíme do cesty brýlové sklo s UV-filtrem, měkké UV-záření se odfiltruje a světélkující značky zhasnou. Pokud nezhasnou, UV-filtr je špatný. Test je třeba provádět při zatemnění, aby sledovaný efekt dobře vynikl. Při koupi brýlí obyčejně zákazníci takový zdroj záření nemívají po ruce. Už jsme ale na veletrhu viděli kapesní testovací zařízení s bateriovým zdrojem a malou (4W) „černou“ zářivkou. S ní lze prodavače brýlí překvapit.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Libra

Doc. Ing. Martin Libra, CSc., (*1957), vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. Působil ve fyzikálním ústavu AV ČR, v Tesle Holešovice, na Fakultě strojní ČVUT v Praze, na Technické fakultě ČZU v Praze a externě na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějoviciíh. Zabýval se fyzikou plazmatu, depozicít tenkých vrstev, v současnosti se na ČZU zabývá především solarní energií.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné