Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Trichinelóza v Evropě

(Vesmír 80, 156, 2001/3)
 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 366, 2001/7

V březnovém čísle jsem čtenáře informoval o problematice trichinelózy. Několik dní po publikování článku jsem obdržel trochu rozhořčený dopis od čtenáře Vesmíru, který aktivně provozuje myslivost. Proč prý oživuji problematiku trichinelózy, když se u nás nevyskytuje? Sdělil mi, že již ulovil a zkonzumoval několik divočáků a zpravidla je vyšetřovat na trichinelózu nenechával. Pokud je přece nechal vyšetřit, nikdy nebyla trichinelóza prokázána. Na závěr dopisu mi sdělil, že vyšetřování je zbytečné a většina jeho kolegů-myslivců ulovenou černou zvěř vyšetřovat nenechává. Tento přístup myslivců potvrzuje srovnání počtů ulovených kusů černé zvěře, které vykazují myslivecká sdružení, a počtů vyšetření divočáků na trichinelózu, které eviduje Státní veterinární správa.

Trichinelóza působená druhy se sylvatickým vývojovým cyklem (viz rámeček) se na uzemí naší republiky vždy vyskytovala a vyskytuje. Potvrzuje to také aktuální informace Státní veterinární správy. V předposledním květnovém týdnu diagnostikovala veterinární hygienická služba trichinelózu u lončáka (mladého divokého prasete) uloveného v okrese Frýdek-Místek. Z hlediska možností diagnostiky kompresní metodou šlo o poměrně slabou infekci a stanovený počet larev byl 3–5 na gram vyšetřované svaloviny. V literatuře se uvádí, že při pozření 50 až 500 larev nejpatogennějšího druhu T. spiralis jsou pozorovatelné typické klinické příznaky a více než 1000 pozřených larev představuje přímé ohrožení života. Teoreticky představuje konzumace 200 g nedostatečně tepelně opracovaného masa z tohoto lončáka smrtelné onemocnění. Trichinelóza zůstává i nadále závažným onemocněním a vyžaduje nejen pozornost veterinární služby, ale také myslivců.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Břetislav Koudela

Prof. MVDr. Břetislav Koudela, CSc., (*1955) vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně. Působil v Parazitologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích a Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně. Od r. 1999 vyučuje veterinární parazitologii na VFU Brno a biologii parazitických prvoků na PřF MU v Brně. Zabývá se biologií a patogenitou kokcidií u zvířat i člověka a problematikou trichinelózy.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...