Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Je královna olbřímí dělnice, nebo je dělnice trpasličí královna?

 |  5. 6. 2001
 |  Vesmír 80, 356, 2001/6

Fenomén kast (dělnice, královny, vojáci) u sociálního hmyzu zná díky knížkám Ondřeje Sekory asi každé dítě. Pozornost jim věnoval i Charles Darwin. Nejenže si byl vědom toho, že existence nereprodukujících se jedinců, kteří se obětují pro ostatní, bude pro jeho teorii tvrdým oříškem. Díky své schopnosti předběhnout dobové myšlení o nějaké to století naznačoval, že by mohlo jít o „rodinný výběr“ (viz dnes známou Hamiltonovu teorii příbuzenské selekce). Uvědomil si ale také, že sama existence morfologicky odlišené nerozmnožující se formy nějakého živočicha je velmi pádným argumentem proti lamarckovské dědičnosti získaných vlastností. Otázkou ve stylu „slepice, nebo vejce?“ ovšem zůstává to, jak vlastně odlišené kasty vůbec vznikly: je královna přerostlou dělnicí, nebo je dělnice zakrslou královnou? Jonathan C. Cnaani a Abraham H. Hefetz z Univerzity v Tel Avivu podrobněji sledovali vývoj larev známého čmeláka zemního (Bombus terrestris). U tohoto druhu je královna víc než třikrát těžší oproti dělnici, ale morfologicky jsou obě formy totožné. Ukázalo se, že rychlost růstu obou forem je stejná, liší se jen trvání jednotlivých instarů. U hmyzu obecně platí, že při každém svlékání se hmyzí larva zvětší oproti předešlému instaru v konstantním poměru (tzv. Dyarovo pravidlo z r. 1890). Růst královny čmeláka zemního se řídí přesně tím, co zmíněné pravidlo „předepisuje“. U dělnice se však po druhém instaru čas do dalšího svlékání zkrátí a výsledkem je (vzhledem ke konstantnímu počtu svlékání) miniaturní forma královny, čili dělnice. Odpověď na otázku v nadpisu tedy známe: královna je normální čmelák, dělnice je trpasličí královna. Toto zajímavé zjištění zřejmě souvisí s ekologií čmeláka zemního. Kolonie zakládá samotná královna bez pomoci dělnic, a tak tu vzniká prostor pro manipulaci vývoje potomstva. Pokud matka-zakladatelka ovlivnila růst svého potomstva tak, že z něj vznikli trpaslíci, pro které by bylo velice těžké založit vlastní kolonii, mohla tím získat levnou pracovní sílu pro výchovu svého dalšího potomstva. (Naturwissenchaften 88, 85, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii. V současné době se věnuje ptáčkaření na volné noze. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky a spoluautorem knihy o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala cenu „Nejlepší ptačí kniha roku 2017“. Osobní stránky: www.tomasgrim.cz
Grim Tomáš

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...