Je královna olbřímí dělnice, nebo je dělnice trpasličí královna?

Fenomén kast (dělnice, královny, vojáci) u sociálního hmyzu zná díky knížkám Ondřeje Sekory asi každé dítě. Pozornost jim věnoval i Charles Darwin. Nejenže si byl vědom toho, že existence nereprodukujících se jedinců, kteří se obětují pro ostatní, bude pro jeho teorii tvrdým oříškem. Díky své schopnosti předběhnout dobové myšlení o nějaké to století naznačoval, že by mohlo jít o „rodinný výběr“ (viz dnes známou Hamiltonovu teorii příbuzenské selekce). Uvědomil si ale také, že sama existence morfologicky odlišené nerozmnožující se formy nějakého živočicha je velmi pádným argumentem proti lamarckovské dědičnosti získaných vlastností. Otázkou ve stylu „slepice, nebo vejce?“ ovšem zůstává to, jak vlastně odlišené kasty vůbec vznikly: je královna přerostlou dělnicí, nebo je dělnice zakrslou královnou? Jonathan C. Cnaani a Abraham H. Hefetz z Univerzity v Tel Avivu podrobněji sledovali vývoj larev známého čmeláka zemního (Bombus terrestris). U tohoto druhu je královna víc než třikrát těžší oproti dělnici, ale morfologicky jsou obě formy totožné. Ukázalo se, že rychlost růstu obou forem je stejná, liší se jen trvání jednotlivých instarů. U hmyzu obecně platí, že při každém svlékání se hmyzí larva zvětší oproti předešlému instaru v konstantním poměru (tzv. Dyarovo pravidlo z r. 1890). Růst královny čmeláka zemního se řídí přesně tím, co zmíněné pravidlo „předepisuje“. U dělnice se však po druhém instaru čas do dalšího svlékání zkrátí a výsledkem je (vzhledem ke konstantnímu počtu svlékání) miniaturní forma královny, čili dělnice. Odpověď na otázku v nadpisu tedy známe: královna je normální čmelák, dělnice je trpasličí královna. Toto zajímavé zjištění zřejmě souvisí s ekologií čmeláka zemního. Kolonie zakládá samotná královna bez pomoci dělnic, a tak tu vzniká prostor pro manipulaci vývoje potomstva. Pokud matka-zakladatelka ovlivnila růst svého potomstva tak, že z něj vznikli trpaslíci, pro které by bylo velice těžké založit vlastní kolonii, mohla tím získat levnou pracovní sílu pro výchovu svého dalšího potomstva. (Naturwissenchaften 88, 85, 2001)