Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Podlehnutí autoritě

 |  5. 4. 2001
 |  Vesmír 80, 186, 2001/4

O tom, že člověk je náchylný podlehnout autoritě psychologové dobře vědí (viz např. V. Břicháček: Varovné pokusy s lidskou agresivitou, Vesmír 70, 493, 1990/9). Nepřímo to dokládá i chyba, která se vloudila do rozhovoru se S. A. Kauffmanem (Vesmír 80, 165, 2001/3), kdy autoři rozhovoru dali přečíst přepis rozhovoru svému příteli fyzikovi a jeho opravy již nekontrolovali, protože „to přeci bude správně“. Nebylo. Protože to však je pro smysl rozhovoru podstatné, reprodukujeme onu pasáž znova:

„Vlastností vesmíru je to, že se neopakuje – alespoň ne na velikostních škálách překračujících velikost atomových jader. Vezměte si počet možných proteinů o délce 200 aminokyselin. Může jich být 20200, tj. 10260. Ve známém vesmíru je zhruba 1080 částic, a tak se v každém okamžiku může uskutečnit (1080)2 párových srážek. Předpokládejme, že jedna rychlá reakce proběhne za jednu femtosekundu. Od Velkého třesku uplynulo 1033 fs, což umožňuje 10193 reakcí, a proto se všechny ty možnosti nemohly nijak realizovat. Toto číslo je velké, ale 10260 to zdaleka není. I kdyby vesmír nedělal nic jiného než vyráběl proteiny o délce 200 aminokyselin, musel by tu být 1067krát, aby se podařilo každou z možností uskutečnit alespoň jednou. Z toho musí plynout, že na rozměrových škálách nad úrovní atomových jader je vesmír silně neergodický, z čehož dál plyne, že se vesmír neustále ,rozpíná‘ do stavů, které nazývám nejbližší možné. Abych to definoval technicky: Představte si kouli kolem naší planety o poloměru dvou měsíčních orbitů. V tomto objemu se nacházejí všechny organické molekuly, které jsou právě k mání. Z těch, které k mání nejsou, je mnoho takových, jež lze z těch aktuálních připravit v jediném reakčním kroku. Tyto molekuly tedy definují nejbližší možný stav naší biosféry – a biosféra do nejbližšího možného stavu takto expanduje už po čtyři miliardy let, a nikdy se neopakuje! Máme zde tedy šipku času, která nemá nic společného ani se standardním časem, ani s 2. termodynamickým zákonem. Toto neustálé postupování vpřed k nejbližšímu možnému je výrazem neergodicity vesmíru. My, tak jak tu sedíme, jsme příkladem vynalézavosti vesmíru, objevování nových vlastností, které nebylo možno předvídat. Přitom žádné fyzikální zákony nebyly porušeny pouze tím, že vaše srdce dokázalo zachytit známky zemětřesení!“

Čtenářům Vesmíru se omlouvají jak autoři rozhovoru, tak redakce za přehlédnutí.

Ke stažení

RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

redakce

* *

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...