Houba z Gomery a Tenerife

Houba divná, podivná. Na kmenech prastarých vavřínů (Laurus azorica) vytváří až pět kilogramů těžké útvary, připomínající hlavu Medusy. Tvořeny jsou změtí přirozeně mumifikovaných starých plodnic, mezi nimiž vykukují plodničky čerstvé a mladé, kožnaté a dužnaté, s intenzivní vůní bobkového listu. Na první pohled i pohmat věrně imitují tvar a strukturu sobího či losího paroží.

Člověku chutí a texturou připomíná hořký lékořicový drops („pendrek“) parfémovaný esencí bobkového listu, který při žvýkání vyvolává příjemně veselou náladu. Houba to nicméně musí být chutná a výživná, jak dokazují v ní žijící, vůbec poprvé objevené a vědecky zatím nepopsané druhy brouků. Jsou to druhy podivuhodné a velice archaické, ze skupin starobylých, v Evropě již dávno vymřelých.

Kuriózní ale bude asi i vědecké zařazení tohoto záhadného houbového organizmu. Podle prvních zpráv renomovaných specialistů z ČR a USA totiž zřejmě nepatří do žádného známého rodu ani čeledi, a dokonce kupodivu není jasné ani to, zda náleží do skupiny hub vřeckatých (Ascomycetes), či stopkovýtrusných (Basidiomycets).

Toto skutečné překvapení pro vědu nalezeno v dubnu 2000 v posledních reliktech třetihorních hvozdů – ve vavříno-vřesovcových pralesích Národního parku Garajonay na ostrově Gomera a rezervace El Bailadero v pohoří Anaga na ostrově Tenerife.