Četli jsme ...
5. 4. 2001 | Vesmír 80, 184, 2001/4
Dnes už se na to zapomíná, ale ještě nedávno vědělo každé malé dítě, že za Rakouska jsme tři sta let úpěli pod habsburským jařmem. Jen si to představte – tři sta let úpění! Tak dlouhé období vyluzování zvuků nezůstalo bez následků, a proto se zpěvnost našeho lidu stala příslovečnou. Bohužel nelítostný čas odvál s monarchií i naši zpěvnost, takže dnes už jenom skuhráme. Fňuk jako národní žánr – tak nadepsal jednu ze svých úvah Vladimír Just a přesněji to ani nelze nazvat, neboť v remcání a hořekování jsme opravdu bez konkurence. Jak ukázal průzkum uveřejněný začátkem letošního roku, v očekávání pohrom vedeme i před národy, které k tomu mají mnohem víc důvodů než my.
Z eseje Suchánkův optimistický axióm v knize Nenápadný půvab dialektiky, CDK, Brno 1995, s. 17
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [266,76 kB]
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Kde najdeme azbest
Martin Vavro, Leona Vavro | 27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...











