Četli jsme ...
5. 4. 2001 | Vesmír 80, 184, 2001/4
Dnes už se na to zapomíná, ale ještě nedávno vědělo každé malé dítě, že za Rakouska jsme tři sta let úpěli pod habsburským jařmem. Jen si to představte – tři sta let úpění! Tak dlouhé období vyluzování zvuků nezůstalo bez následků, a proto se zpěvnost našeho lidu stala příslovečnou. Bohužel nelítostný čas odvál s monarchií i naši zpěvnost, takže dnes už jenom skuhráme. Fňuk jako národní žánr – tak nadepsal jednu ze svých úvah Vladimír Just a přesněji to ani nelze nazvat, neboť v remcání a hořekování jsme opravdu bez konkurence. Jak ukázal průzkum uveřejněný začátkem letošního roku, v očekávání pohrom vedeme i před národy, které k tomu mají mnohem víc důvodů než my.
Z eseje Suchánkův optimistický axióm v knize Nenápadný půvab dialektiky, CDK, Brno 1995, s. 17
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [266,76 kB]
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!
Marek Janáč | 1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...











