Četli jsme ...
5. 4. 2001 | Vesmír 80, 184, 2001/4
Dnes už se na to zapomíná, ale ještě nedávno vědělo každé malé dítě, že za Rakouska jsme tři sta let úpěli pod habsburským jařmem. Jen si to představte – tři sta let úpění! Tak dlouhé období vyluzování zvuků nezůstalo bez následků, a proto se zpěvnost našeho lidu stala příslovečnou. Bohužel nelítostný čas odvál s monarchií i naši zpěvnost, takže dnes už jenom skuhráme. Fňuk jako národní žánr – tak nadepsal jednu ze svých úvah Vladimír Just a přesněji to ani nelze nazvat, neboť v remcání a hořekování jsme opravdu bez konkurence. Jak ukázal průzkum uveřejněný začátkem letošního roku, v očekávání pohrom vedeme i před národy, které k tomu mají mnohem víc důvodů než my.
Z eseje Suchánkův optimistický axióm v knize Nenápadný půvab dialektiky, CDK, Brno 1995, s. 17
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [266,76 kB]
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
















