Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Tenisák ve vědě?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 116, 2001/2

Encyklopedie nás poučí, že principem tenisu je zahrát míček o průměru 63,5 mm až 66,7 mm raketou přes síť tak, aby ho protihráč nemohl správně vrátit zpět na soupeřovo pole. Podle rychlosti míčku po jeho odrazu se povrchy dvorců dělí na pomalé (antuku) a rychlé (trávu, beton, asfalt, palubovku či umělé povrchy jako tartan).

Tenisoví odborníci si uvědomili, že servisy začínají být v profesionálním sportu tak rychlé, že by zanedlouho bylo nemožné míček vrátit. Proto začali hledat řešení. Mají jím být – větší míčky. Mezinárodní tenisová federace najala vědce, aby otestovali nové míčky, které jsou o šest procent větší než ty dosud používané. Jejich váha zůstává stejná.

Pracovníci Univerzity v Sheffieldu se do míčků pustili s pomocí špičkové techniky. Studovali odraz na raketě, míčky létaly v aerodynamickém tunelu i na simulovaných dvorcích. Ukázalo se, že větší míčky opravdu poskytují hráčům delší dobu na to, aby stačili reagovat. Při servisu rychlostí 190 kilometrů v hodině získá hráč navíc 16 milisekund!

Pak si míčky ověřovalo devět tenistů z univerzity. Osmi z nich zpomalení vyhovovalo, přičemž hry, sady i samotný zápas se nijak neprodloužily. Jediný nespokojený byl tenista, který ve své hře spoléhá na prudké servisy.

Odborníci doufají, že se hra většími míčky stane zajímavější. Co prý je to za tenis, když vidíte jen úder. Od ledna chce Mezinárodní tenisová federace povolit větší míčky všude, kde to bude výhodné. Pak by se mělo rozhodnout, zda větší „tenisák“ zcela ovládne světový tenis.

Ne všichni jsou pochopitelně pro. Zástupce Britské tenisové asociace si myslí, že pomalejší tenis by poškodil turnaj ve Wimbledonu, který je podle něj proslulý právě prudkou hrou.

Mezinárodní tenisová federace namítá, že jestliže se bude dál pokračovat v dosavadním trendu, pak výkonnější, rychlejší a silnější hráči budou používat takové údery, na které už jejich soupeři nebudou umět zareagovat.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné