Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Tenisák ve vědě?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 116, 2001/2

Encyklopedie nás poučí, že principem tenisu je zahrát míček o průměru 63,5 mm až 66,7 mm raketou přes síť tak, aby ho protihráč nemohl správně vrátit zpět na soupeřovo pole. Podle rychlosti míčku po jeho odrazu se povrchy dvorců dělí na pomalé (antuku) a rychlé (trávu, beton, asfalt, palubovku či umělé povrchy jako tartan).

Tenisoví odborníci si uvědomili, že servisy začínají být v profesionálním sportu tak rychlé, že by zanedlouho bylo nemožné míček vrátit. Proto začali hledat řešení. Mají jím být – větší míčky. Mezinárodní tenisová federace najala vědce, aby otestovali nové míčky, které jsou o šest procent větší než ty dosud používané. Jejich váha zůstává stejná.

Pracovníci Univerzity v Sheffieldu se do míčků pustili s pomocí špičkové techniky. Studovali odraz na raketě, míčky létaly v aerodynamickém tunelu i na simulovaných dvorcích. Ukázalo se, že větší míčky opravdu poskytují hráčům delší dobu na to, aby stačili reagovat. Při servisu rychlostí 190 kilometrů v hodině získá hráč navíc 16 milisekund!

Pak si míčky ověřovalo devět tenistů z univerzity. Osmi z nich zpomalení vyhovovalo, přičemž hry, sady i samotný zápas se nijak neprodloužily. Jediný nespokojený byl tenista, který ve své hře spoléhá na prudké servisy.

Odborníci doufají, že se hra většími míčky stane zajímavější. Co prý je to za tenis, když vidíte jen úder. Od ledna chce Mezinárodní tenisová federace povolit větší míčky všude, kde to bude výhodné. Pak by se mělo rozhodnout, zda větší „tenisák“ zcela ovládne světový tenis.

Ne všichni jsou pochopitelně pro. Zástupce Britské tenisové asociace si myslí, že pomalejší tenis by poškodil turnaj ve Wimbledonu, který je podle něj proslulý právě prudkou hrou.

Mezinárodní tenisová federace namítá, že jestliže se bude dál pokračovat v dosavadním trendu, pak výkonnější, rychlejší a silnější hráči budou používat takové údery, na které už jejich soupeři nebudou umět zareagovat.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné