Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Tenisák ve vědě?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 116, 2001/2

Encyklopedie nás poučí, že principem tenisu je zahrát míček o průměru 63,5 mm až 66,7 mm raketou přes síť tak, aby ho protihráč nemohl správně vrátit zpět na soupeřovo pole. Podle rychlosti míčku po jeho odrazu se povrchy dvorců dělí na pomalé (antuku) a rychlé (trávu, beton, asfalt, palubovku či umělé povrchy jako tartan).

Tenisoví odborníci si uvědomili, že servisy začínají být v profesionálním sportu tak rychlé, že by zanedlouho bylo nemožné míček vrátit. Proto začali hledat řešení. Mají jím být – větší míčky. Mezinárodní tenisová federace najala vědce, aby otestovali nové míčky, které jsou o šest procent větší než ty dosud používané. Jejich váha zůstává stejná.

Pracovníci Univerzity v Sheffieldu se do míčků pustili s pomocí špičkové techniky. Studovali odraz na raketě, míčky létaly v aerodynamickém tunelu i na simulovaných dvorcích. Ukázalo se, že větší míčky opravdu poskytují hráčům delší dobu na to, aby stačili reagovat. Při servisu rychlostí 190 kilometrů v hodině získá hráč navíc 16 milisekund!

Pak si míčky ověřovalo devět tenistů z univerzity. Osmi z nich zpomalení vyhovovalo, přičemž hry, sady i samotný zápas se nijak neprodloužily. Jediný nespokojený byl tenista, který ve své hře spoléhá na prudké servisy.

Odborníci doufají, že se hra většími míčky stane zajímavější. Co prý je to za tenis, když vidíte jen úder. Od ledna chce Mezinárodní tenisová federace povolit větší míčky všude, kde to bude výhodné. Pak by se mělo rozhodnout, zda větší „tenisák“ zcela ovládne světový tenis.

Ne všichni jsou pochopitelně pro. Zástupce Britské tenisové asociace si myslí, že pomalejší tenis by poškodil turnaj ve Wimbledonu, který je podle něj proslulý právě prudkou hrou.

Mezinárodní tenisová federace namítá, že jestliže se bude dál pokračovat v dosavadním trendu, pak výkonnější, rychlejší a silnější hráči budou používat takové údery, na které už jejich soupeři nebudou umět zareagovat.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.