Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Tuční to dotáhnou nejdál

 |  5. 12. 2001
 |  Vesmír 80, 712, 2001/12

V ptačí migraci lze rozlišovat postupné přelety kratších úseků, kdy si ptáci na tahové zastávce jen něco málo sezobnou a hned zase letí dál, a non-stop překonávání obrovských vzdáleností, po kterém odpočívají delší dobu a řádně se vykrmí. Jako z energetického hlediska opodstatněnější se většinou jevila první strategie, naopak poněkud záhadná byla schopnost některých bahňáků nepřerušit let po 4000 km. Tu teď vysvětlili švédští a holandští ornitologové, kteří se zabývali účinností přeměny metabolické energie létacími svaly u jespáků rezavých (Calidris canutus). Zjistili, že tato účinnost stoupá s větší hmotností jedince. Krom toho se těžším kusům ve vzduchu hůře manévruje, obtížněji vzlétají a nedovedou dost rychle měnit směr letu. To je činí snadnější kořistí predátorů, kteří loví ptáky nejčastěji nízko nad povrchem nebo při sběru potravy. Naproti tomu hejna táhnoucí vysoko nad zemí jsou vcelku v bezpečí. Z toho vyplývá, že poté, co jespáci ztloustnou, vyplatí se jim letět co nejdéle a nejdále. (Nature 413, 730–732, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné