Bakterie chroustající sopečná skla

Jakkoliv nám to může znít masochisticky, „chroustání“ sopečných skel z polštářové lávy mají některé druhy bakterií na denním pořádku. Podle Huberta Staudigela a jeho spolupracovníků z Kalifornské univerzity v San Diegu může být značná část přeměn zemské kůry v okolí Středoatlantského hřbetu, jež jsou přičítány fyzikálně-chemickým procesům, tvořena procesy biologickými.

Přeměny oceánické zemské kůry ovlivňují chemizmus oceánů, a tím i ostatní chemické cykly naší planety. A protože oceánická zemská kůra obsahuje značné množství sopečných skel, je pro nás velice důležité, abychom pochopili jejich přeměny. Vědci považovali přeměnu sopečných skel obvykle za projev koroze mořskou vodou. Předchozí práce poukazovaly na to, že by tento rozklad mohly usnadňovat bakterie, ale míra jejich působení nebyla známa.

Na základě studia vrtů oceánické zemské kůry o různém stáří a morfologii rozlišil Staudigelův tým několik textur vznikajících produktů a v laboratorních podmínkách prokázal, že část z nich vzniká procesy abiotickými a část procesy biotickými. Tyto dvě skupiny produktů se svou texturou od sebe liší. Dále Staudigelova studie ukázala, že bakteriální transformace sopečných skel není jen okrajovou záležitostí, naopak nálezy prokázaly, že až 90 % přeměn patrných v horních 300 metrech zemské kůry může být výsledkem „hlodajících bakterií“. Dokonce i v hloubkách 500 metrů pod povrchem zemské kůry mohou mít bakterie na svědomí téměř 10 % všech přeměn.

Staudigel poznamenává, že bakterie nemusejí pronikat do sopečného skla nutně jen za potravou, ale mohou ho používat i k úniku před predátory. (Geochemistry, Geophysics, Geosystems 2, g-cubed.org, 2000GC000150, 2001)