Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Endokrinologie slovanských jazyků

 |  5. 10. 2001
 |  Vesmír 80, 597, 2001/10

Estrogeny jsou samičí hormony (viz článek O. Vinaře, Vesmír 80, 566, 2001/10) a není těžké zjistit, že se jejich jméno odvíjí z lat. oestrus (ř. oistros), které označuje jak pohlavní pud, tak jeho projev – říji.

Otázku, proč se po první světové válce v českých domácnostech kromě uctívaných Hradčan začala objevovat výšivka říjícího jelena, přenechme raději psychologům, i amatér však pozná, že motivaci nelze hledat v říjnovém vzniku republiky. „Už troubějí na horách jeleni,“ zaznívá do cinkání půllitrů a nejedna poetická duše cítí, že po Jasoňově září nastal Drsoňův říjen. Etymologicky však září nezáří – ani barvami, ani průzračným vzduchem s dalekými výhledy. Staročeské zářuj vzniklo stažením časového určení za řujě (v čase říjení) a staročeský řújen je zpodstatnělý jmenný tvar adjektiva řujný. Je zřejmé, že říje souvisí s řvaním, což se však týká pouze jelenů. Řujný Staročech byl prostě vilný, byť dnešní slovenské rujný je již dávno oslabeno na bujný (snad proto, že se s ním rýmuje).

Proč si naši předkové podle říje pojmenovali hned dva po sobě jdoucí měsíce? Názvy měsíců nejspíš vznikly již v době praslovanské jazykové jednoty. Když se Slované později rozptýlili několika různými směry, bylo najednou jejich území rozlehlé a klimaticky různorodé. Staré názvy měsíců se v nových podmínkách přizpůsobovaly zvířecímu i rostlinnému cyklu, tj. posouvaly se buď dopředu, nebo zpátky. Již v církevní slovanštině (jazyce jižní slovanské větve) přicházel říjen (rjuin) o měsíc dříve než říjen u nás. Také v Chorvatsku mají říjen (rujan) v září, což nás možná poplete tím, že jejich adjektivum rujan znamená rudý (souvislost s naším červencem však nehledejme). Nad mimojazykovým vztahem rudostirujnosti nechť pak uvažuje každý individuálně.

Slovo rujnost nám připomíná Rujanu (Rügen) v bývalé NDR, kam Čech jezdíval „k moři“, když nemohl jinam. Jméno ostrova ale pochází od kmene Ruggiů. V 19. století byla Rujana překládána jako Raná, podle kmene Raňanů. Jméno tomuto ostrovu dali Polabští Slované, jejichž západoslovanský jazyk (příbuzný češtině a polštině) dávno zanikl. Svantovít, slovanský bůh plodnosti, byl na tomto ostrově uctíván pod jménem Rujevít, v Arkoně měl dokonce svatyni. Svant ovšem neznamenalo svatý, nýbrž silný, a vit neodkazovalo k latinskému vitus – (mít) rád, avšak k slovanskému vitat – pobývat, sídlit. (Obdobně Svatobor byl silným bojovníkem a nikoli „posvátnou borovicí“.)

Kulty nebývají spojeny jen s aktem plození, ale též s jeho důsledkem – rozením. A tu se nám nabízí další hormonálně produktivní orgán – placenta. Lékař ví, že jde o latinské slovo pro plodové lůžko, kuchař však netuší, že ve staré latině označovalo zároveň plochý koláč (patrně obětní). V podobě placinta ho převzala románská rumunština, z níž putovalo do ugrofinské maďarštiny, kde se z převzaté placsinty vyvinula palacsinta. Za Rakouska-Uherska tato placka expandovala nejen do slovanské slovenštiny (palačinka), ale i do germánské „vídeňštiny“ (Palatschinte). Vznik Československa byl pak s velkým předstihem avizován vstupem palačinky do Prahy. A pak že jídlo nespojuje národy!

Nejenže hormony (z ř. hormao – poháním) zůstávají svému určení věrny i v slovotvorbě, ale slova naopak nejsou zanedbatelná při spouštění hormonálních pochodů. Srovnejme verš z Tomanova Září (zní zvony z dálky tichým svatvečerem, modlitba vesnic stoupá chladným šerem) a Tomanova Října (po teplých stráních vzpínají se k tobě vášnivé keře roztančeným gestem). Za tohle věru nemohou rozdílné klimatické podmínky, ale fakt, že první z „říjných měsíců“ utopil svou etymologii v zvukomalbě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné