Kam odtáhnout vikinga?

V Pravidlech českého pravopisu najdeme slovo viking s malým písmenem a plurál Vikingové s velkým, přičemž prvním je míněn nájezdný dobyvatel, druhým Normani. Nejde však o libovolného nájezdného dobyvatele, musel navíc žít v 8.-11. století a pocházet ze Skandinávie či Dánska, jak prozrazují slovníky. A když si nalistujeme heslo Normani, dozvíme se, že jde ...o germánské obyvatele Skandinávie a Dánska v 8.-11. století.

Nepomůže nám ani etymologie slova - vzniklo totiž buď z víg - boj, nebo z vík - záliv (a zas jsme tam, kde jsme byli). Co nám poradí české encyklopedie? Dvakrát se dozvíme, že vikingové jsou Normani, a třikrát, že Vikingové jsou Normani. Podle jedné z příruček jsou Vikingové Normani a zároveň Normani jsou vikingové.

V průběhu let se nejeden jazykovědec přimlouval za to, aby se „všichni vikingové“ psali s malým písmenem, protože toto slovo nikdy nebylo pojmenováním kmene či národa, ale jen obecným názvem učitého typu Germánů plavících se na lodích. Je to dobrý návrh, jenže šťoural si hned vzpomene na Němce („němé“ lidi), tedy další Germány, kteří si své jméno určitě nevymysleli sami („němí“ byli pro sousedy mluvící jiným jazykem).

Zdá se, že nejjednodušší je nějak se vikingům v psané podobě vyhnout. Tak jako ten policista, který nevěděl, jak se píše kino, a proto nalezenou mrtvolu odtáhl před hospodu. Kam ale odtáhneme vikinga? (Naše řeč 83, 52, 2000/1)