Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Matematika a vzdělanost

 |  5. 5. 2000
 |  Vesmír 79, 245, 2000/5

Vesmír: Doslechli jsme se, že chystáte přednášku z matematiky pro studenty Institutu základů vzdělanosti, což pravděpodobně nejsou lidé, kteří se matematikou budou zabývat profesionálně.

Petr Vopěnka: Na takovou přednášku jsem již do značné míry připraven, protože téměř dvacet let se kromě samotné matematiky zabývám také jejím místem v evropské vzdělanosti a kultuře. O tom jsem napsal již několik knih, mimo jiné čtyřdílné Rozpravy s geometrií, které právě nyní vycházejí souborně pod názvem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. O zaměření těchto knih nejlépe vypoví následující odstavec z úvodu k soubornému vydání:

Matematika je veletokem valícím se k nám od obzorů minulosti, syceným z nesčetných pramenů i praménků sotva znatelných, okázale se lesknoucích v temnotách, vytrysklých na úsvitě vzdělanosti i v dobách nedávných, ba téměř současných. Zprávu, kterou nám přináší, se budeme snažit číst. Ne však tu, jež pluje po jejím povrchu a je zachycena v nepřeberném množství poznatků, jimiž jsou přecpány tisíce knih, ale tu, kterou nám přináší o lidském poznání. Vždyť v té ucelenosti jako ona by nám o něm jen málokdo mohl povědět více. Do ní se zapsaly dějiny lidského ducha a někdy i srdce.

Vesmír: Vaše knihy se sice týkají vztahu mezi matematikou a vzdělaností, ale přednáška snad bude klást větší důraz právě na samotnou matematiku.

Petr Vopěnka: Máte pravdu, bez znalosti alespoň základních faktů a trendů matematiky ani není možné jejímu postavení v evropské kultuře porozumět. Proto tato přednáška bude mít jiný ráz, než mají moje knihy. Budu se v ní snažit právě na příkladu matematiky dobývat až k samým kořenům poznání. Z tohoto důvodu není účelné vykládat matematiku, jak se učí dnes, ale budu se držet raději historických souvislostí. Proto bych chtěl věnovat několik hodin této přednášky četbě a výkladu Eukleidových Základů, neboť toto dílo je klíčovým spisem pro celý jeden proud matematiky. Podobně bych chtěl probrat určité partie ze spisu, jehož autorem je arabský matematik Al Chvarismí. Jeho spis přinesl do Evropy znalost indického počítání v poziční desítkové soustavě a vůbec i znalost základů algebry. Jde tedy opět o spis svým způsobem klíčový pro ten proud matematiky, který nazývám matematikou kalkulací se znaky.

Třetí na řadu přijde patrně Descartova Analytická geometrie, jejíž český překlad pořízený doc. J. Fialou doufám vyjde v nejbližší době. Význam této knihy spočívá právě ve spojení a propletení obou zmíněných proudů matematiky. Dále bych již v tuto chvíli nechtěl program přednášky specifikovat, protože bude záležet na tom, jak na ni budou studenti reagovat.

Vesmír: Není přece jen přednáška z matematiky pro takovýto okruh posluchačů činem poněkud odvážným?

Petr Vopěnka: Asi ano, ale to vlastně jen proto, že se tak děje u nás. Od doby národního obrození se důraz ve vzdělanosti klade na jazyk a historii. Matematika byla považována do značné míry za vědu technickou. To je pro naši vzdělanost velmi závažný nedostatek. Nejenže nemáme takové metafyziky, jaké mají někteří západní národové, ale nebyli jsme schopni dostatečně ocenit a prosadit jednoho takového myslitele, kterého jsme v Praze měli, a sice Bernarda Bolzana. A to ani nemluvím o tom, jak významné místo v minulém století naše matematika mohla mít, kdyby naši matematici na Bolzana přímo navázali a nečekali, až se dvacet let po jeho smrti obdobné myšlenky vynoří v cizině a k nám se dostanou až sedmdesát let po Bolzanově smrti.

Vesmír: Děkujeme za rozhovor a přejeme, aby chystaná přednáška byla úspěšná.1)

Poznámky

1) Ptal se a zapsal Ivan Boháček
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Petr Vopěnka

Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., (*1935) vystudoval MFF UK. Byl posledním žákem Eduarda Čecha. Jmenování profesorem bylo sice r. 1968 schváleno vědeckou radou UK, ale došlo k němu až r. 1990. V letech 1969-1989 na MFF UK zůstal díky intervenci významného ruského matematika akademika P.S. Alexandrova, avšak v nedůstojném postavení. V r. 1980 se mu povedlo na MFF založit filozofický seminář. R. 2000 obnovil katedru matematické logiky a filozofie matematiky na MFF UK (tato katedra byla opět zrušena hned poté, co Petr Vopěnka dosáhl 65 let). 28. října 1998 mu prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání (medaili za zásluhy). Zpočátku se věnoval topologii, později pak teorii množin a matematické logice; na začátku sedmdesátých let založil tzv. alternativní teorii množin (alternativní vůči klasické Cantorově teorii). Od poloviny osmdesátých let se věnoval filozofickým otázkám matematiky (zvláště v souvislosti s Husserlovou fenomenologií) . Výsledkem byly mj. knihy Úhelný kámen evropské vzdělanosti a vědy (2000). Podivuhodný květ českého baroka (1998) a Meditace o základech vědy (2001). Ve Vesmíru vyšla r. 1995 jeho kniha Rozpravy s geometrií - Otevření neeukleidovských geometrických světů, která obsahuje novelu Trýznivé tajemství.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné