Matematika a vzdělanost

Vesmír: Doslechli jsme se, že chystáte přednášku z matematiky pro studenty Institutu základů vzdělanosti, což pravděpodobně nejsou lidé, kteří se matematikou budou zabývat profesionálně.

Petr Vopěnka: Na takovou přednášku jsem již do značné míry připraven, protože téměř dvacet let se kromě samotné matematiky zabývám také jejím místem v evropské vzdělanosti a kultuře. O tom jsem napsal již několik knih, mimo jiné čtyřdílné Rozpravy s geometrií, které právě nyní vycházejí souborně pod názvem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. O zaměření těchto knih nejlépe vypoví následující odstavec z úvodu k soubornému vydání:

Matematika je veletokem valícím se k nám od obzorů minulosti, syceným z nesčetných pramenů i praménků sotva znatelných, okázale se lesknoucích v temnotách, vytrysklých na úsvitě vzdělanosti i v dobách nedávných, ba téměř současných. Zprávu, kterou nám přináší, se budeme snažit číst. Ne však tu, jež pluje po jejím povrchu a je zachycena v nepřeberném množství poznatků, jimiž jsou přecpány tisíce knih, ale tu, kterou nám přináší o lidském poznání. Vždyť v té ucelenosti jako ona by nám o něm jen málokdo mohl povědět více. Do ní se zapsaly dějiny lidského ducha a někdy i srdce.

Vesmír: Vaše knihy se sice týkají vztahu mezi matematikou a vzdělaností, ale přednáška snad bude klást větší důraz právě na samotnou matematiku.

Petr Vopěnka: Máte pravdu, bez znalosti alespoň základních faktů a trendů matematiky ani není možné jejímu postavení v evropské kultuře porozumět. Proto tato přednáška bude mít jiný ráz, než mají moje knihy. Budu se v ní snažit právě na příkladu matematiky dobývat až k samým kořenům poznání. Z tohoto důvodu není účelné vykládat matematiku, jak se učí dnes, ale budu se držet raději historických souvislostí. Proto bych chtěl věnovat několik hodin této přednášky četbě a výkladu Eukleidových Základů, neboť toto dílo je klíčovým spisem pro celý jeden proud matematiky. Podobně bych chtěl probrat určité partie ze spisu, jehož autorem je arabský matematik Al Chvarismí. Jeho spis přinesl do Evropy znalost indického počítání v poziční desítkové soustavě a vůbec i znalost základů algebry. Jde tedy opět o spis svým způsobem klíčový pro ten proud matematiky, který nazývám matematikou kalkulací se znaky.

Třetí na řadu přijde patrně Descartova Analytická geometrie, jejíž český překlad pořízený doc. J. Fialou doufám vyjde v nejbližší době. Význam této knihy spočívá právě ve spojení a propletení obou zmíněných proudů matematiky. Dále bych již v tuto chvíli nechtěl program přednášky specifikovat, protože bude záležet na tom, jak na ni budou studenti reagovat.

Vesmír: Není přece jen přednáška z matematiky pro takovýto okruh posluchačů činem poněkud odvážným?

Petr Vopěnka: Asi ano, ale to vlastně jen proto, že se tak děje u nás. Od doby národního obrození se důraz ve vzdělanosti klade na jazyk a historii. Matematika byla považována do značné míry za vědu technickou. To je pro naši vzdělanost velmi závažný nedostatek. Nejenže nemáme takové metafyziky, jaké mají někteří západní národové, ale nebyli jsme schopni dostatečně ocenit a prosadit jednoho takového myslitele, kterého jsme v Praze měli, a sice Bernarda Bolzana. A to ani nemluvím o tom, jak významné místo v minulém století naše matematika mohla mít, kdyby naši matematici na Bolzana přímo navázali a nečekali, až se dvacet let po jeho smrti obdobné myšlenky vynoří v cizině a k nám se dostanou až sedmdesát let po Bolzanově smrti.

Vesmír: Děkujeme za rozhovor a přejeme, aby chystaná přednáška byla úspěšná.¹⁾