Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Vesmír

O čem psal před lety
5. 4. 2000
 |  Vesmír 79, 237, 2000/4

Podivuhodná diéta.

V Londýně žije žid jménem Moris Fox stár 37 let. Po 20 let nepožívá muž ten ničeho jiného nežli mléka a piva. Narodil se v Litsku v Rusku a ve věku 17 let postižen zvláštním onemocněním zažívacího ústroje, které mu nedovolovalo požívati pokrmy pevné. Konsultoval nejslavnější lékaře ruské a rakouské, scestoval velká města a podrobil se léčení všemožnému, leč povždy bez úspěchu. Konečně uznali lékaři, že postačí mu k zachování života pivo a mléko. Při tom je jen to podivno, jak je možno, aby beze škody denně vypil více než 6 litrů piva bez poškození žaludku, který je jinak slabý. Tomu se i lékaři obdivují.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Bakterie v cementu.

Inženýrům jest znám zjev, že cementové vyzdění vodních nádržek někdy se rozpadá, a mění v jakési bahno. Zjev ten byl připisován rozpouštěcím účinkům kyseliny uhličité, avšak dle časopisu „Lancet“ jsou toho příčinou bakterie, které nitrifikují organické látky obsažené ve vodě a usazující se na cementových stěnách. Tímto procesem vzniklá kyselina dusičná rozkládá cement a výsledek toho je ono bahno na stěnách nádržek, které tím velice trpí.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Kvašení bez živoucích organismů.

Dle „Science“ dokázal prof. Buchner v Tübinkách, že ku kvašení není nutnou přítomnost živých buněk. Buchner totiž smísil kvasnice se zrnky písku tou měrou, že buňky byly rozdrceny a vlhkou hmotu tu podrobil tlaku 500 atmosfér, tak že tekutý obsah prasklých buněk byl odstraněn.

Filtrovaná tekutina jest jasnou, slabě opalisuje, barvu má nažloutlou, zapáchá kvasnicemi a obsahuje značné množství kyseliny uhličité a něco bílkoviny. Přimíšenina k roztoku cukru způsobí rychleji kvašení, než kdyby kvasinek bylo přidáno, a rovněž vyvinující se plyn jest CO2.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Kde je v kůži citlivost vlasová (trichoaesthesie)

tak řečená nejvýznačnější. Na otázku tuto hledali odpověď Noiszewski a Osipov, dotýkajíce se povrchu kůže chloupky kryté co nejjemněji tenkým vláskem nebo hodinkovým pérkem v pincetě upevněným.

Pokusy své prováděli u zdravých osob a shledali, že nejcitlivější je krajina na přední stěně lebky, zvláště oblast hrbolu čelního (glabella), mezi obočími a na hranici vlasaté části lebky. [...]

Často se pozoruje, že čím větší citlivost vůči popudům hmatovým, tím tupější bývá citlivost vlasová – a naopak.

Vesmír 15. října 1901, s. 11

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...