Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Vesmír

O čem psal před lety
5. 4. 2000
 |  Vesmír 79, 237, 2000/4

Podivuhodná diéta.

V Londýně žije žid jménem Moris Fox stár 37 let. Po 20 let nepožívá muž ten ničeho jiného nežli mléka a piva. Narodil se v Litsku v Rusku a ve věku 17 let postižen zvláštním onemocněním zažívacího ústroje, které mu nedovolovalo požívati pokrmy pevné. Konsultoval nejslavnější lékaře ruské a rakouské, scestoval velká města a podrobil se léčení všemožnému, leč povždy bez úspěchu. Konečně uznali lékaři, že postačí mu k zachování života pivo a mléko. Při tom je jen to podivno, jak je možno, aby beze škody denně vypil více než 6 litrů piva bez poškození žaludku, který je jinak slabý. Tomu se i lékaři obdivují.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Bakterie v cementu.

Inženýrům jest znám zjev, že cementové vyzdění vodních nádržek někdy se rozpadá, a mění v jakési bahno. Zjev ten byl připisován rozpouštěcím účinkům kyseliny uhličité, avšak dle časopisu „Lancet“ jsou toho příčinou bakterie, které nitrifikují organické látky obsažené ve vodě a usazující se na cementových stěnách. Tímto procesem vzniklá kyselina dusičná rozkládá cement a výsledek toho je ono bahno na stěnách nádržek, které tím velice trpí.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Kvašení bez živoucích organismů.

Dle „Science“ dokázal prof. Buchner v Tübinkách, že ku kvašení není nutnou přítomnost živých buněk. Buchner totiž smísil kvasnice se zrnky písku tou měrou, že buňky byly rozdrceny a vlhkou hmotu tu podrobil tlaku 500 atmosfér, tak že tekutý obsah prasklých buněk byl odstraněn.

Filtrovaná tekutina jest jasnou, slabě opalisuje, barvu má nažloutlou, zapáchá kvasnicemi a obsahuje značné množství kyseliny uhličité a něco bílkoviny. Přimíšenina k roztoku cukru způsobí rychleji kvašení, než kdyby kvasinek bylo přidáno, a rovněž vyvinující se plyn jest CO2.

Vesmír 15. dubna 1900, s. 155

Kde je v kůži citlivost vlasová (trichoaesthesie)

tak řečená nejvýznačnější. Na otázku tuto hledali odpověď Noiszewski a Osipov, dotýkajíce se povrchu kůže chloupky kryté co nejjemněji tenkým vláskem nebo hodinkovým pérkem v pincetě upevněným.

Pokusy své prováděli u zdravých osob a shledali, že nejcitlivější je krajina na přední stěně lebky, zvláště oblast hrbolu čelního (glabella), mezi obočími a na hranici vlasaté části lebky. [...]

Často se pozoruje, že čím větší citlivost vůči popudům hmatovým, tím tupější bývá citlivost vlasová – a naopak.

Vesmír 15. října 1901, s. 11

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné