Miroslav Servít, vědec a pedagog
Velmi neuspokojivé výsledky nákladné státní péče o všeobecné vzdělání, jehož následkem je, že tzv. inteligenti se z 99 % varují vzíti do rukou knihu jinou, než dle individuálního vkusu zábavnou, a analogický stav ve vzdělání odborném, volá přímo po tom, aby byly dány podmínky pro rozvoj studia soukromého. Jen tak se dostaneme na slušnou kulturní úroveň.
Studie RNDr. M. Servíta z roku 1948,
kdy byl ředitelem Vyšší rolnické školy v Kadani
Letos 19. června byla v Kadani na bývalé Vyšší rolnické škole (dříve též Zemské rolnické škole) odhalena pamětní deska prvnímu poválečnému českému řediteli. Byl jím RNDr. Miroslav Servít, přírodovědec zabývající se morfologií a ekologií nižších rostlin (mechů, lišejníků, řas a mikromycet), a zároveň výborný pedagog. Během svého života se stal čestným doktorem několika zahraničních univerzit, jeho práce byly překládány do světových jazyků. Zabýval se šlechtěním a pokusnictvím, věnoval se též pyrenokarpním lišejníkům. Prošlechtil hořický ječmen, podílel se na uznání Pourova dobrovodského zelí. Napsal např. knihy Rostlinopis pro rolnické školy a odborné hospodářské školy (1937), Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae (1953), podílel se na Klíči k určování lišejníků ČSSR (1956). Vždy byl pracovitý, skromný, nesmírně slušný. Do Kadaně, kde působil jako ředitel školy již v letech 19361943, se vrátil r. 1945, ovšem již r. 1950 byl ředitelské funkce zbaven. Politická situace v dalších letech nedovolovala hodnotit jeho význam veřejně, teprve v květnu 1992 vznikla „Nadace Dr. Miroslava Servíta“ a pováleční absolventi školy se postarali o pamětní desku na budově. Odhalení desky uvedl slovem prof. Ing. V. Fric, DrSc. Cílem nadace je (mimo jiné) alespoň částečně rehabilitovat neprávem téměř zapomenutou osobnost.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [117,27 kB]