Miroslav Servít, vědec a pedagog
Velmi neuspokojivé výsledky nákladné státní péče o všeobecné vzdělání, jehož následkem je, že tzv. inteligenti se z 99 % varují vzíti do rukou knihu jinou, než dle individuálního vkusu zábavnou, a analogický stav ve vzdělání odborném, volá přímo po tom, aby byly dány podmínky pro rozvoj studia soukromého. Jen tak se dostaneme na slušnou kulturní úroveň.
Studie RNDr. M. Servíta z roku 1948,
kdy byl ředitelem Vyšší rolnické školy v Kadani
Letos 19. června byla v Kadani na bývalé Vyšší rolnické škole (dříve též Zemské rolnické škole) odhalena pamětní deska prvnímu poválečnému českému řediteli. Byl jím RNDr. Miroslav Servít, přírodovědec zabývající se morfologií a ekologií nižších rostlin (mechů, lišejníků, řas a mikromycet), a zároveň výborný pedagog. Během svého života se stal čestným doktorem několika zahraničních univerzit, jeho práce byly překládány do světových jazyků. Zabýval se šlechtěním a pokusnictvím, věnoval se též pyrenokarpním lišejníkům. Prošlechtil hořický ječmen, podílel se na uznání Pourova dobrovodského zelí. Napsal např. knihy Rostlinopis pro rolnické školy a odborné hospodářské školy (1937), Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae (1953), podílel se na Klíči k určování lišejníků ČSSR (1956). Vždy byl pracovitý, skromný, nesmírně slušný. Do Kadaně, kde působil jako ředitel školy již v letech 19361943, se vrátil r. 1945, ovšem již r. 1950 byl ředitelské funkce zbaven. Politická situace v dalších letech nedovolovala hodnotit jeho význam veřejně, teprve v květnu 1992 vznikla „Nadace Dr. Miroslava Servíta“ a pováleční absolventi školy se postarali o pamětní desku na budově. Odhalení desky uvedl slovem prof. Ing. V. Fric, DrSc. Cílem nadace je (mimo jiné) alespoň částečně rehabilitovat neprávem téměř zapomenutou osobnost.
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [117,27 kB]