Ztracená supernova

Téměř detektivní záhadu předložili Wan Chen a Neil Gehrels z Goddardova střediska kosmických letů (NASA). Zkoumali spektrální studie rentgenového a gama záření pozůstatků supernovy GRO/RX J0852 z let 1992 (družice ROSAT) a 1998 (Compton GRO). Rozborem dat zjistili, že byly přítomny radioaktivní ⁴⁴Ti i ²⁶Al zároveň. Tato shoda je velice vzácná, protože poločasy rozpadu těchto radioaktivních prvků, vzniklých při výbuchu supernovy, se dramaticky liší. U titanu činí 60 let, zatímco u hliníku plných 700 tisíc let. Abychom mohli pozorovat oba prvky najednou, musela exploze proběhnout v poměrně malé vzdálenosti od Země (jen tak bylo možno pozorovat hliník) a zároveň v nedávné minulosti (jen tehdy ještě mohly přežívat zbytky titanu). Odhaduje se, že exploze hvězdy o hmotnosti patnáctinásobku našeho Slunce proběhla ve vzdálenosti 500 světelných let asi před 700 roky. Takový objekt musel v maximu zářit jako Měsíc v úplňku a být pozorovatelný po dobu mnoha měsíců. Záhadou je, že o takovém jevu neexistují žádné záznamy.