fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

V síti...

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 394, 1999/7

Je samozřejmé, že k tak důležité a zajímavé věci, jako je zatmění, vznikne množství kvalitních www stránek v nejrůznějších zemích světa. Důraz v předchozí větě je samozřejmě na slově kvalitních, neboť celý současný web je jinak především otázkou kvantity a ne kvality. Naštěstí existují mnohé výjimky. Zajímá­li vás zatmění Slunce (ale i dalších těles sluneční soustavy), zkuste následující adresy:

  • Solar Eclipse Information at the Solar Data Analysis Center (umbra.nascom.nasa.gov/eclipse/) – stránka americké NASA, která se týká i jiných zatmění než Slunce.
  • Eclipse 1999 (www.nmsi.ac.uk/eclipse/index.html) – poněkud přespříliš pedagogická stránka, avšak s mnoha zajímavostmi.
  • Jednou z nejobsažnějších stránek o zatměních je Eclipse Home Page (sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html), kde je i velké množství odkazů na další servery.
  • V češtině poskytuje solidní základní informace o zatmění Slunce např. Štefánikova hvězdárna na Petříně (observat.infoserver.cz/ECL99) či Hvězdárna v Úpici (www.trutnov.vol.cz/obsupice/).
  • Stránka Slunce ‘99 (www.ian.cz/slunce99/nn/default.htm) obsahuje poměrně málo grafů, map, výpočtů a tabulek, které jsou jinak na stránkách věnovaných zatmění běžné. Najdete tu spíše různé drby a zajímavosti. Dovíte se, jaká je to vlastně náhoda, že k úplnému zatmění Slunce vůbec dochází, kdy bylo naposledy úplné zatmění v Praze, proč je lepší sledovat celou událost na okraji pásu totality než v jeho centru (přestože většina astronomů doporučuje opak), i řadu praktických rad, jak bude zatmění probíhat, čím se vybavit, jaký pořídit objektiv k fotografování ap.

Důležité jsou pro potenciální pozorovatele i stránky meteorologické, které jsou dnes běžné takřka v každé evropské zemi. V souvislosti se zatměním je zajímavá stránka Martina Setváka z Českého hydrometeorologického ústavu, která je věnována předpovědi počasí na 11. srpna 1999 založené na statistickém zpracování údajů z minulých let (www.chmi.cz/meteo/sat/ECL99/ecl99.html).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Zdislav Šíma

RNDr. Zdislav Šíma, CSc., (*1947) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Nejprve se zabýval fyzikou dvojhvězd. V současné době se v Astronomickém ústav AV ČR věnuje družicové geodézii a historii astronomie. Je odpovědný za pražský orloj. Rekonstruoval několikery sluneční hodiny - Břevnovský klášter, Malostranské náměstí (budova parlamentu) a další.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...