Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Nová třída černých děr

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 355, 1999/6

Dosud vládlo přesvědčení, že černé díry existují pouze ve dvou druzích: supermasivní, o hmotnosti miliard Sluncí, nebo relativně malé, svou hmotností rovné jen několikanásobku hmotnosti miliard Sluncí. Několik týmů astronomů však nyní dospělo nezávisle na sobě k názoru, že existuje i třída „středně hmotných“ černých děr, v rozmezí stonásobku hmotnosti miliard Sluncí až desetitisícinásobku hmotnosti miliard Sluncí. Na stopu je přivedlo studium rentgenového záření blízkých galaxií přístroji na německé družici ROSAT a japonské ASCA. Edward Colbert a Richard Mushotzky z Goddardova střediska kosmických letů (NASA) studovali spektrální charakteristiky rentgenového záření 39 blízkých galaxií; Andrew Ptak a Richard Griffiths z Carnegie Mellonovy univerzity se zaměřili na nepravidelnou galaxii M82. Oby týmy dospěly k závěru, že jejich spektrální charakteristiky se diametrálně liší od záření aktivních jader galaxií, které patří k nejjasnějším rentgenovým zdrojům na obloze a jejichž energie je generována supermasivní černou dírou. M82 patří ke galaxiím charakterizovaným překotnou tvorbou hvězd. V důsledku toho je v ní možno předpokládat i velké množství zbytků supernov, tedy černých děr a neuronových hvězd, vzniklých zhruba za posledních 10 milionů let. Záření, které nyní pozorujeme, lze nejlépe vysvětlit postupným sléváním těchto hvězdných „ostatků“ do černých děr střední velikosti. K podobným závěrům dospěly i japonské týmy z univerzit v Tokiu a v Kjótu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...