Nová třída černých děr

Dosud vládlo přesvědčení, že černé díry existují pouze ve dvou druzích: supermasivní, o hmotnosti miliard Sluncí, nebo relativně malé, svou hmotností rovné jen několikanásobku hmotnosti miliard Sluncí. Několik týmů astronomů však nyní dospělo nezávisle na sobě k názoru, že existuje i třída „středně hmotných“ černých děr, v rozmezí stonásobku hmotnosti miliard Sluncí až desetitisícinásobku hmotnosti miliard Sluncí. Na stopu je přivedlo studium rentgenového záření blízkých galaxií přístroji na německé družici ROSAT a japonské ASCA. Edward Colbert a Richard Mushotzky z Goddardova střediska kosmických letů (NASA) studovali spektrální charakteristiky rentgenového záření 39 blízkých galaxií; Andrew Ptak a Richard Griffiths z Carnegie Mellonovy univerzity se zaměřili na nepravidelnou galaxii M82. Oby týmy dospěly k závěru, že jejich spektrální charakteristiky se diametrálně liší od záření aktivních jader galaxií, které patří k nejjasnějším rentgenovým zdrojům na obloze a jejichž energie je generována supermasivní černou dírou. M82 patří ke galaxiím charakterizovaným překotnou tvorbou hvězd. V důsledku toho je v ní možno předpokládat i velké množství zbytků supernov, tedy černých děr a neuronových hvězd, vzniklých zhruba za posledních 10 milionů let. Záření, které nyní pozorujeme, lze nejlépe vysvětlit postupným sléváním těchto hvězdných „ostatků“ do černých děr střední velikosti. K podobným závěrům dospěly i japonské týmy z univerzit v Tokiu a v Kjótu.