Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Latiméria v Ázii

(Vesmír 77, 95, 1999/2)
 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 337, 1999/6

Juraj Holčík referoval o senzačním objevení coelacantha Latimeria chalumnae v Indonézii. Moderní geologie dobře zná jev „rozpínání oceánského dna“, teorie kontinentálního driftu je dnes živá a drtivá většina odborníků o její správnosti nepochybuje. Podle ní se dnešní kontinenty začaly formovat a vzájemně se vzdalovat (občas i přibližovat) zhruba před dvěma stovkami milionů let, a to díky rozlámání původního superkontinentu Pangey. „Jižní prapevnina“ Gondwana se počala štěpit na dnešní jižní kontinenty ještě za éry dinosaurů. Holčíkova představa malého areálu výskytu coelacanthů, který se v důsledku tohoto štěpení rozdělil na dva areály unášené pak od sebe až do dnešních dnů, je však zcela nereálná. Z Komorského souostroví do Indonézie to „geologicky“ není jen několik tisíc km, ale také několik desítek milionů let. Běžná doba existence živočišného druhu ve fosilním záznamu je kolem jednoho milionu let. „Živé zkameněliny“ patří dávno do říše pohádek raných dob evoluční teorie. Stephen J. Gould už jednou názorně poukázal na paradoxní zbrklost, s níž někteří biologové využívají teorii deskové tektoniky jako historické vysvětlení v upřímné snaze hledat „gradualistické“ řešení problémů, aniž by si uvědomovali onen nepřekonatelný časový rozpor.

Václav Petr

Odpoveď autora: Poznámka dr. Václava Petra by asi nebola vznikla, keby som v snahe o stručnosť článku nebol príliš zjednodušil vysvetlenie súčasného výskytu latimérie a jeho predpokladanú príčinu. Predovšetkým musím upozornit, že v článku sa nikde nezmieňujem o tom, že coelakant objavený v Indonézii je identický s druhom Latimeria chalumnae. Najväčšie rozšírenie a druhovú diverzitu dosiahli coelakanty v triase. Od tohto obdobia rýchlosť morfologických zmien u tejto skupiny ostáva veľmi malá. Z toho sa dá dedukovať, že v prípade coelakantov zrejme neplatí pravidlo o priemernej životnosti jedného druhu v dĺžke jedného milióna rokov. Naopak, musíme rátať s tým, že niektoré druhy prežívali oveľa dlhšie. Hoci recentnú latimériu od jej najbližšie príbuzných druhov z hornej kriedy delí 65 miliónov rokov, ide o živočíchy veľmi podobné. Súčasné zemepisné rozšírenie tejto skupiny, ktorá bola pôvodne sladkovodná, objasňuje práve kontinentálny drift. To sa ostatne týka aj niektorých ďalších živočíchov, predovšetkým niektorých skupín sladkovodných rýb (ako napríklad dvojdyšné alebo blatniakovité), ktorých súčasné rozšírenie sa nedá vysvetliť iným spôsobom, keďže more predstavuje pre sladkovodné ryby neprekonateľnú prekážku. Takže hoci Komorské ostrovy delí od Indonézie 11 000 km a niekoľko desiatok miliónov rokov, podobnosť tamojších coelakantov nápadne sa podobajúcich na svojich dávnych predkov nie je prekvapujúca. A práve preto je latiméria často nazývaná žijúcou fosíliou. Nejde teda o nijakú paradoxnú zbrklosť!

Práve prišla správa, že indonézsky coelakant bol opísaný ako nový druh Latimeria menadoensis. Je však otázne, či ide o valídny druh. Opis sa totiž zakladá len na analýze mitochondriálnej DNA, morfologické porovnanie sa zatiaľ nerealizovalo.1)

Poznámky

1) Pozn.: Letos 17. března Akademie věd ČR udělila J. Holčíkovi Čestnou oborovou medaili za zásluhy v biologických vědách. Blahopřejeme. Redakce

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Václav Petr

RNDr. Václav Petr (*1953) vystudoval přírodovědeckou fakultu v Praze. V geologické knihovně této fakulty se zabývá paleontologií bezobratlých starších prvohor.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné