Skončeme s módou falzifikace

Dlouho jsem měl potíže s teorií o rozlišování vědy od pseudovědy sira Karla Reimunda Poppera (1902–1994), doktora honoris causa Karlovy univerzity, pokud byla předkládána jako teorie „falzifikace“. Falzifikace se ve vědecko-filozofické češtině hojně používá, ale nemá nic společného s výkladem, který je nasnadě, tedy s podvodem, falšováním. V logice falzifikace je prosté zjištění, že výrok nebo hypotéza jsou vyvratitelné. Možnost zjištění vyvratitelnosti je podmínkou skutečné vědy a obvykle nikoliv pseudovědy. Připomíná mi to „nulovou hypotézu“ – při zkoumání nějakého vlivu máme postupovat tak, abychom vyvrátili možnost, že ten vliv nijak nepůsobí.