Skončeme s módou falzifikace
| 5. 5. 1999 | Vesmír 78, 297, 1999/5
Dlouho jsem měl potíže s teorií o rozlišování vědy od pseudovědy sira Karla Reimunda Poppera (1902–1994), doktora honoris causa Karlovy univerzity, pokud byla předkládána jako teorie „falzifikace“. Falzifikace se ve vědecko-filozofické češtině hojně používá, ale nemá nic společného s výkladem, který je nasnadě, tedy s podvodem, falšováním. V logice falzifikace je prosté zjištění, že výrok nebo hypotéza jsou vyvratitelné. Možnost zjištění vyvratitelnosti je podmínkou skutečné vědy a obvykle nikoliv pseudovědy. Připomíná mi to „nulovou hypotézu“ – při zkoumání nějakého vlivu máme postupovat tak, abychom vyvrátili možnost, že ten vliv nijak nepůsobí.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...