Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Slovo má prof. Jaroslav Churáček

Doktorandi na Univerzitě v Pardubicích
 |  5. 4. 1999
 |  Vesmír 78, 185, 1999/4

Vesmír: Michal Illner psal (Vesmír 76, 375, 1997/7) o tom, že jedním z důvodů, proč mladí lidé opouštějí vědeckou kariéru, je „generační zátka“. Vím, že v červnu 1997 Jean-Marie Lehn předal Ing. Michalu Holčapkovi cenu francouzského farmaceutického průmyslu a doktorandka Zuzana Bílková vyhrála soutěž mladých biologů. Vím také, že oba mladí badatelé jsou z Univerzity v Pardubicích. Co tato univerzita mladým badatelům nabízí?

Jaroslav Churáček: Nabízí toho víc, snad nejdůležitější je slušné zacházení a zařazení do kolektivu badatelů s velkými zkušenostmi. Vedoucí pracovníci, kteří jsou většinou i školiteli doktorandů, patří k uznávaným specialistům, jejich práce jsou publikovány v zahraničních časopisech s velkou odezvou odborné veřejnosti.

Další výhodou je, že se doktorandi mohou zařadit do kolektivu mladých lidí. Co je však nejpodstatnější? Díky Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se podařilo tento kolektiv zapojit do badatelské činnosti prostřednictvím grantu nazvaného „Posílení výzkumu na vysokých školách“ (č. 96058). Teď mohou doktorandi za své výsledky dostávat ke stipendiu příplatky, a to od 1000 do 4000 korun měsíčně.

Vesmír: „Nejen chlebem živ jest člověk.“ Pro chemický výzkum zpravidla nestačí tužka a papír.

Bez koordinace grantů Ministerstva školství a Grantové agentury ČR by to nebylo možné. MŠMT v minulých letech vypsalo projekt „Instrument“ a nám se podařilo uspět v soutěži. V roce 1995 jsme díky tomu získali špičkový přístroj světových parametrů, který tehdy byl na českých vysokých školách jediný. Šlo o vysoce účinný kapalinový chromatograf spojený s hmotnostním spektrometrem. Právě na něm M. Holčapek dosáhl mezinárodního ocenění, o němž jste se zmínil. Z. Bílková na sebe upozornila příspěvkem o afinitní chromatografii. Technika, která využívá enzymatické a genové mechanizmy k identifikaci nejrůznějších složek ukazujících zdravotní stav pacienta, potom získala velké uznání i v zahraničí.

Největší radost máme z toho, že se kolektiv stmelil, neprojevuje se v něm řevnivost, každý pracuje na svém problému pod vedením zkušeného pedagoga. Za poslední tři roky tento kolektiv publikoval (převážně v zahraničních časopisech) kolem šedesáti původních vědeckých prací. K dobrému výsledku přispěla i finanční pomoc grantu GA ČR 203/96/0124, který pomohl uhradit provozní prostředky.

Vesmír: Váš příklad tedy ukazuje, že když se na řešení projektu sdruží prostředky z různých zdrojů, může vzniknout mnohem hodnotnější dílo. Jak se získání účelových prostředků odrazilo v personální situaci na vašem pracovišti?

Stěžejním cílem obou projektů bylo podchytit mladé pracovníky a prostřednictvím zkušených pedagogů v nich probudit zájem. Ne vždy se nám podaří přesvědčit nadané mladé vědce, aby v započaté vědecké práci pokračovali. Proto jsme rádi, že jsme přece jen několik mladých adeptů získali.

Dalším významným krokem bylo, že se do řešení zapojili i studenti vyšších ročníků. Ti sice nebyli podporováni finančně, ale z grantu na svou činnost získávali provozní prostředky. Těm, kteří se osvědčí, umožníme doktorandské studium a plné zapojení do projektu v příštích letech. Poměrně vyspělou přístrojovou techniku jsme získali také zřízením centrální laboratoře pro výzkum nových analytických a diagnostických metodik.

Spojením všech finančních prostředků se tedy podařilo vybavit pracoviště materiálově a rozšířit ho o „mladou krev“. Ze šestnácti mladých vědeckých pracovníků již tři doktorskou práci obhájili, šest jich má před obhajobou, s dalšími třemi se počítá, že habilitační práci podají v nejbližších letech. Zbývající jsou v prvním a druhém ročníku doktorandského studia.

Jestliže bude příliv finančních prostředků postupovat tímto tempem a v letech 2002–2004 dosáhne hodnot požadovaných Evropským společenstvím (0,7 % HDP), je naděje, že se nám podaří „odliv“ mladých pracovníků zastavit. Ani nám se tyto problémy nevyhnuly, „generační zátka“ se projevila i u nás. Jeden z perspektivních doktorandů, zabývající se problematikou biosenzorů, obhájil doktorandskou práci na Univerzitě v Bruselu a nehodlá se vrátit. Jiná naše absolventka obhájila doktorát v USA a zatím tam zůstává. Další doktorand založil rodinu a našel si finančně výhodnější zaměstnání.

Z vlastních zkušeností vím, že na jiných pracovištích, zejména ve větších městech (v Praze a v Brně), je situace mnohem horší, a to nejen na vysokých školách, ale i v ústavech Akademie věd. Většina mladých lidí se bez výrazné finanční podpory a perspektivy na vědeckých pracovištích neuchytí a budou pro vědeckou práci ztraceni. Tato skutečnost bude mít v budoucnu pro Českou republiku neblahé důsledky, poněvadž jediné, na co můžeme spoléhat (nemáme-li dostatek surovinových zdrojů), je duševní bohatství mladé generace. 1)

Poznámky

1) Za Vesmír se ptali dr. Eva Juláková a Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Jaroslav Churáček

Prof. Ing. Jaroslav Churáček, DrSc., (*1930) vystudoval analytickou chemii na ČVUT v Praze. Dnes tento obor přednáší na Univerzitě v Pardubicích. Je členem Chromatografické společnosti v Nottinghamu, Akademického hodnotitelského grémia AV ČR a Akreditační komise přírodovědeckých oborů MŠMT. Od roku 1995 je též členem Učené společnosti ČR.
Churáček Jaroslav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné