Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

JAN KOŘÍNEK: Staré paměti Kuttno-Horské

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 164, 1999/3

Tato kdysi slavná kniha představuje jeden z klenotů českého barokního písemnictví. Nejde o běžné dějiny města, ale o jeho oslavu a mýtus. Ve dvaceti kapitolách připodobněných k drahým kamenům je nejprve téměř legendisticky zpracována historie dobývání, včetně předpovědi nálezu stříbrných dolů. Nejdůležitější část knihy je o zvycích horníků a o jejich řemesle – o větru přivádění a smradu vyvádění, o podzemních štol hnání a ohně sazení, též o mincování a mincmistřích. Z mnoha údajů, jejichž barvitý jazyk smíšený se zapomenutým hornickým slangem je nutné pracně ale s chutí luštit, vyvstává plastický obraz města. U některých kapitol máme dokonce dojem, že samotná skladba barokního jazyka nám o době promlouvá hlouběji než uvedená fakta. Kniha je opatřena jak dobovým slovníkem hornických výrazů (dozvíme se např. pozoruhodnou informaci, že barchaník je ten, kdo cány lije a barchan natažený drží, viz jazykový koutek, Vesmír 78, 176, 1999/3), tak i moderním věcným, místním a osobním rejstříkem.

O této knize se na stránkách Vesmíru zmiňuji především proto, že mi udělala radost, protože mne z prostředí chmurně postmoderních diskusí vrátila do světa přímých vztahů a jednoznačného jazyka, vztahujícího se buď k prostým věcem hmotného hornického života, anebo ke konkrétnímu náboženskému životu. Kniha prostá jako kámen, tedy lapidární, pohlížející na život ve městě jako na scénu barokního teatra mundi. Ale kromě uchvácení jazykem a tím i světem, který tento jazyk otevírá, existuje ještě jeden důvod k tomuto zamyšlení. Je to dluh, a dokonce dluh dvojí. První náleží celému baroknímu písemnictví – vždyť ani onen velezjev barokní vlastivědy Bohuslav Balbín neexistuje (až na omezené výběry) v českém překladu. A co teprve jeho souputníci, patrioti a básníci J. Bílek z Bílenberka, Jan Tanner, Jiří Crugerius a další. Vzdělanci minulého století je četli v latině, naše století se k nim (jezuitům) nespravedlivě obrátilo zády, přestože jejich dílo pomáhalo udržovat národní jazyk i identitu, a navíc obsahovalo pozoruhodné množství historických a přírodovědných údajů.

Druhý velký, jen pomalu splácený dluh se týká českého hornictví. Všechny rudní šachty na území ČR byly v posledních letech zavřeny jako neekonomické. Hornické památky nám mizí před očima, přestože bez kutnohorského stříbra by města nebyla zakládána tak velkolepě jako za posledních Přemyslovců a Karel IV. by možná ani nenechal vytyčit Václavské náměstí. Naštěstí v samotné Kutné Hoře, městě zapsaném do světového dědictví Unesca, jsou díky několika místním patriotům hornické památky chráněny, a v okolí města byly dokonce vytyčeny dvě hornické naučné stezky (jim je věnován další z několika svazků nakladatelství Kuttna). Kutná Hora je lokalita nadnárodního významu a zaslouží naši péči, zájem i další výzkum.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné