Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

JAN KOŘÍNEK: Staré paměti Kuttno-Horské

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 164, 1999/3

Tato kdysi slavná kniha představuje jeden z klenotů českého barokního písemnictví. Nejde o běžné dějiny města, ale o jeho oslavu a mýtus. Ve dvaceti kapitolách připodobněných k drahým kamenům je nejprve téměř legendisticky zpracována historie dobývání, včetně předpovědi nálezu stříbrných dolů. Nejdůležitější část knihy je o zvycích horníků a o jejich řemesle – o větru přivádění a smradu vyvádění, o podzemních štol hnání a ohně sazení, též o mincování a mincmistřích. Z mnoha údajů, jejichž barvitý jazyk smíšený se zapomenutým hornickým slangem je nutné pracně ale s chutí luštit, vyvstává plastický obraz města. U některých kapitol máme dokonce dojem, že samotná skladba barokního jazyka nám o době promlouvá hlouběji než uvedená fakta. Kniha je opatřena jak dobovým slovníkem hornických výrazů (dozvíme se např. pozoruhodnou informaci, že barchaník je ten, kdo cány lije a barchan natažený drží, viz jazykový koutek, Vesmír 78, 176, 1999/3), tak i moderním věcným, místním a osobním rejstříkem.

O této knize se na stránkách Vesmíru zmiňuji především proto, že mi udělala radost, protože mne z prostředí chmurně postmoderních diskusí vrátila do světa přímých vztahů a jednoznačného jazyka, vztahujícího se buď k prostým věcem hmotného hornického života, anebo ke konkrétnímu náboženskému životu. Kniha prostá jako kámen, tedy lapidární, pohlížející na život ve městě jako na scénu barokního teatra mundi. Ale kromě uchvácení jazykem a tím i světem, který tento jazyk otevírá, existuje ještě jeden důvod k tomuto zamyšlení. Je to dluh, a dokonce dluh dvojí. První náleží celému baroknímu písemnictví – vždyť ani onen velezjev barokní vlastivědy Bohuslav Balbín neexistuje (až na omezené výběry) v českém překladu. A co teprve jeho souputníci, patrioti a básníci J. Bílek z Bílenberka, Jan Tanner, Jiří Crugerius a další. Vzdělanci minulého století je četli v latině, naše století se k nim (jezuitům) nespravedlivě obrátilo zády, přestože jejich dílo pomáhalo udržovat národní jazyk i identitu, a navíc obsahovalo pozoruhodné množství historických a přírodovědných údajů.

Druhý velký, jen pomalu splácený dluh se týká českého hornictví. Všechny rudní šachty na území ČR byly v posledních letech zavřeny jako neekonomické. Hornické památky nám mizí před očima, přestože bez kutnohorského stříbra by města nebyla zakládána tak velkolepě jako za posledních Přemyslovců a Karel IV. by možná ani nenechal vytyčit Václavské náměstí. Naštěstí v samotné Kutné Hoře, městě zapsaném do světového dědictví Unesca, jsou díky několika místním patriotům hornické památky chráněny, a v okolí města byly dokonce vytyčeny dvě hornické naučné stezky (jim je věnován další z několika svazků nakladatelství Kuttna). Kutná Hora je lokalita nadnárodního významu a zaslouží naši péči, zájem i další výzkum.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné