Voda na Měsíci

Letos 31. července dopadla kosmická sonda Lunar Prospector na Měsíc v oblasti jeho jižního pólu. Tím ukončila svou misi, při které měsíční povrch snímkovala a zkoumala spektroskopicky. Její sebevražedný náraz byl součástí plánovaného výzkumu. Poslední korekcí dráhy byla sonda zaměřena k měsíčnímu povrchu v místech, kde shodně se svou předchůdkyní Clementine 1 našla spektroskopické náznaky, že by na dně kráterů mohla být voda. Pokud by v měsíční kůře byla voda ve volné formě, kinetická energie nárazu by stačila k tomu, aby přibližně 20 kg vody uvolnila do prostoru. Rozhodnout o tom mělo přímé spektroskopické pozorování, jehož se zúčastnily McDonaldova observatoř v USA, Keckův dalekohled na Havaji a Hubblův kosmický dalekohled na oběžné dráze. Podle prvních analýz jsou výsledky negativní, studium spektrogramů však pokračuje. Nebyl pozorován žádný prachový oblak, což naznačuje, že sonda zřejmě dopadla na dno kráteru.

Ani kdyby přítomnost vody nepotvrdila žádná z dalších analýz, nemusí to znamenat, že voda na Měsíci není. Mohla by totiž být vázána v minerálech ve formě krystalické vody, pro jejíž uvolnění v dostatečném množství nebyla energie dopadu sondy dost velká.